Asijské akcie navázaly na pokles amerických. Futures Wall Street v červeném. Ropa a zlato roste. Evropské i americké výnosy obrátily k růstu. Dolar nepřekonal 1,0600 za euro. Koruna kolem 25,30 za euro.

Ekonomický komentář ČBA: Česká národní banka zvýšila základní sazbu o nečekaných 1,25 p.b.

Česká národní banka pokračuje v rychlém zvyšování úrokových sazeb a na dnešním jednání základní sazbu zvýšila o zcela nečekaných 1,25 procentního bodu. ČNB tak trh opět překvapila, ačkoli růst sazeb o 0,75 procentního bodu byl ve hře a místy se spekulovalo o 1 procentním bodu, analytický konsensus čekal růst sazeb jen o půl procentního bodu. Základní  sazba se tak dnes dostala na 2,75 % a trh čeká, že se během několika málo měsíců dostane k 3,5 %.

Od posledního jednání centrální banky se proinflační rizika dále spíše zvýšila, stejně tak ale rizika ve směru slabšího ekonomického růstu z titulu pokračujících problému v dodavatelských řetězcích, horšího pandemického vývoje a energetické krize. Navzdory stagflační kombinaci však ČNB již dříve naznačila, že bude v růstu úrokových sazeb pokračovat. Což dnes potvrdila, když zvýšila sazby o razantních 125 bodů a opět tak trh překvapila – a to navzdory, že trh po zářijovém překvapení již s možným rychlejším růstem sazeb počítal.

I přes rychlé zvyšování sazeb stále platí, že tento nástroj bude inflaci brzdit velmi pomalu, protože jeho vliv na inflaci je v horizontu alespoň jednoho roku. V krátkém pohledu by mohla mírně pomoct silnější koruna, ta vzhledem k razantnějšímu zvýšení sazeb posílila k 25,4 Kč za euro, nicméně obecně na rychlé zvyšování sazeb ze strany ČNB reaguje poměrně omezeně. Zvyšování sazeb má však také signalizační efekt, aby se inflační očekávání v ekonomice neusazovala, a to složitější a nákladnější by bylo inflaci následně tlumit.

Dilema centrální banky nyní spočívá v tom, že část inflačních tlaků je nákladového charakteru a souvisí s globálním postpandemických vývojem, nicméně potřeba vyšších sazeb z titulu domácích inflačních vlivů je z vývoje spotřebitelských cen také patrná. Ty hlavní globální inflační vlivy spojené s růstem cen energií se však v tuzemské inflaci teprve začnou projevovat v následujících měsících.

V roce 2008 průměrná inflace přesáhla 6 % a v některých měsících pak meziroční růst cen dosahoval 7,5 %. Současný vývoj stále více naznačuje, že se hodnotám z roku 2008 můžeme přiblížit, což si ještě několik měsíců zpátky dokázal představit málokdo. Nyní se však konsensus začíná postupně měnit, to dokládá například i poslední šetření z dílny FocusEconomics mezi 30 domácími i zahraničními institucemi provádějícími odhady pro ČR. To ukazuje, že již 30 % respondentů čeká v příštím roce průměrnou inflaci v ČR mezi 5-6 %. Rizikem odhadů je však skutečnost, že není jasný dopad vládních opatření, například zda bude sníženo DPH u energií v celém roce.

Trh nyní čeká, že sazby centrální banky půjdou dále nahoru, a během prosincového a únorového jednání se dostanou k 3,5% hranici. Růst sazeb kulminuje v polovině příštího roku, poté však je trh ohledně dalšího zvyšování sazeb již skeptický.

Newsletter