Hospodaření státního rozpočtu za minulý rok skončilo následkem pandemie koronaviru v historicky nejvyšším deficitu ve výši 420 mld. Kč (6,9 % HDP). V loni dosáhl deficit 367 mld. Kč (6,4 % HDP), zatímco dosavadní nejvyšší předpandemický deficit z roku 2009 z titulu globální finanční krize činil 192 mld. Kč (4,9 % HDP). Deficit roku 2021 je lepší oproti schválenému schodku ve výši 500 mld. Kč zejména z titulu příznivějšího výběru daní. Vývoj deficitu v letošním roce bude se bude odvíjet od nově upraveném rozpočtu a také vývoji daňových příjmů, které by měly růst z titulu ekonomického růstu. Pokud se výrazně nezhorší pandemické situace, lze si tak představit dosažení deficitu v letošním roce kolem 300 mld. Kč (cca 5 % HDP).
Daňové příjmy státu v minulém roce vzrostly o 2,2 % (+35 mld. Kč), což je v kontextu koronavirové krize nad očekávání dobrý výsledek, jelikož rozpočet původně čekal jejich meziroční propad o téměř 5 %. Daňové příjmy (včetně sociálního pojištění) tak byly v minulém roce o 96 mld. Kč vyšší, než předpokládal plán rozpočtu. Podstatně rychleji rostly firemní daně, lépe se vybíralo DPH i daně z příjmů fyzických osob, naopak za očekáváním skončil výběr spotřebních daní a také příjmy z EU. Dopad zrušení superhrubé mzdy pak dle odhadů ministerstva činil 78,5 mld. Kč a 11,7 mld. Kč pak šlo pak na vrub zvýšení slevy na poplatníka. Bez daňového balíčku schváleného v závěr roku 2020 by tak byly příjmy rozpočtu o dalších 90 mld. vyšší.
Běžné výdaje v minulém roce vzrostly o 3,5 % a byly meziročně vyšší o 59 mld. Kč (oproti plánu rozpočtu byly vyšší o 17,5 mld. Kč). Jde o výdaje mimo kapitálové výdaje, tj. investice, které v minulém roce dosáhly 177 mld Kč, což je nárůst o 2,8 % (4,8 mld. Kč), nicméně celkově skončily investice 6,3 % za plánem rozpočtu. Kromě nákladů spojených s pandemií byl růst nákladů tažen citelně také důchody (nárůst o 10,9 mld. Kč oproti roku 2020, o 59 mld. Kč oproti roku 2019).
Deficit hospodaření státu za rok 2021 tak skončí mírně pod 7 % HDP (v závislosti na finální hodnotě HDP v roce 2021). Vzhledem k tomu, že místní samosprávy patrně ukončí hospodaření roku 2021 s mírným přebytkem, celkový vládní deficit by se za měl za rok 2021 pohybovat kolem 6,5 % HDP a celkové zadlužení vládního sektoru se zvýší na cca 43 % HDP z necelých 38 % roku 2020 a 30 % HDP předpandemického roku 2019.
Pandemická situace byla bezprecedentní a růst zadlužení v tuzemské ekonomice byl obdobný jako v jiných vyspělých zemích. Problém s tuzemským výhledem veřejných financí byl však ten, že ochota konsolidovat veřejné finance v příštích letech byla nejnižší v zemích EU, alespoň na základě zaslaných konvergenčních a stabilizačních programů vlád EU, které odhadují vývoj veřejných financí do roku 2024. Část problémů veřejných financí je dána i tím, že si ČR významně snížila daňové příjmy schválením daňového balíčku v závěru roku 2020. Není samozřejmě nic špatného na tom mít nižší daně, ale stát musí být schopen pokrýt své hospodaření. To však nebyl tento případ, protože výrazné snížení daní nebylo doprovázené optimalizací veřejné správy a snížením nákladů, a tudíž šlo na úkor zadlužování. V tomto ohledu si za část nepříznivého vývoje veřejných financí může ČR sama nad rámec covidových problémů, které jednak zvyšovaly náklady státu, ale také daňové příjmy.
Deficit hospodaření v letošním roce by se měl dle avizovaných plánu nové vlády pohybovat kolem (či mírně pod) 300 mld. Kč (cca 5 % HDP). To si lze v tuto chvíli stále představit, nicméně snížení deficitu bude muset být taženo nejen nižšími výdaji, ale také růstem daňových příjmů, které mohou růst čistě z důvodu ekonomického vývoje (například vyššího růstu mezd). Do velké míry se ale bude konečná hodnota odvíjet od vývoje pandemické situace v letošním roce. Navzdory této nejistotě a skutečnosti, že rozpočet na letošní rok se v rámci změny vlády přepracovává, předpokládáme, že saldo hospodaření vlád ypoklesne letos mírně pod 5 % HDP a celkové zadlužení vzroste k 44 % HDP.
