Inflace v listopadu zrychlila z říjnových 5,8 % na 6 %, a to i navzdory odpuštění DPH u energií, bez kterého by se pohybovala u 7 %. Trh očekával hodnotu 6,1 %, starší odhad ČNB pak 4,9 %. Inflace v závěru letošního roku je tak méně vypovídající z důvodu dočasných daňových změn, citelně však zrychlí začátkem příštího roku. Ačkoli se často zmiňuje její možné zrychlení nad 7 %, rizika jsou nyní ve směru vyššího růstu, jelikož cenové tlaky nadále sílí, například ceny silové elektřiny na následující roky dosáhly v posledních dnech nových rekordů. V druhé polovině příštího roku začne inflace zpomalovat z titulu vyšší srovnávací základny, je však nyní velmi pravděpodobné, že celoroční číslo bude nad hodnotou roku 2008 ve výši 6,3 % a inflace tak bude v příštím roce nejvyšší od roku 1998.
Hlavní příčina meziročního zrychlení inflace šla na vrub cenám v dopravě. Zvýšily se ceny pohonných hmot o 4,4 %, což zrychlilo jejich meziroční dynamiku z 27 na 33 %. Dále pak vzrostly ceny automobilů, a to z 6,3 na 7,4 %. Dalším významným faktorem bylo zrychlení cen potravin, ty trochu překvapivě mírně poklesly v říjnu, v listopadu však jejich dynamika přidala o 1 % a meziroční růst narostl z 0,9 na 2 %. Dalším významnějším faktorem pak byl růst cen stravování či rekreace, opět také zrychlilo i imputované nájemné (z 12,8 na 14,3 %) z titulu růst cen stavebních prací a materiálů, viz tabulka.
V opačném směru pak šly zejména ceny energií z titulu odpuštění DPH. Ceny elektřiny se tak snížily o 16 %, ceny zemního plynu pak o 11,5 %. Bez tohoto efektu by byl meziroční růst cen o 1 procentní bod vyšší a inflace by se tak pohybovala u 7 %.
Ceny služeb v listopadu zrychlily z 6,6 % na 7,5 %.
Inflace i v prosinci bude ovlivněna odpuštěním DPH u energií, začátkem příštího roku však tento efekt odezní a meziroční růst cen opět zrychlí. Prozatím se konsensus dostal k odhadům inflace na začátku roku přes 7 %. Nicméně proinflační rizika jsou citelná a růst cen je extrémní v mnoha částech ekonomiky. Ceny energií zůstávají na mimořádné úrovni a ceny terminovaných kontraktů pro příští roky dosáhly v minulých dnech nových vrcholů (graf 1). V tuto chvílí tak nelze zrychlení inflace na začátku roku příliš věrohodně odhadnout, proinflační rizika jsou však plošná a nakonec bude v současné situaci „úspěch“, pokud inflace začátkem příštího roku zůstane pod 10 %. Obecně by měl růst cen dosáhnou vrcholu na přelomu prvního a druhého čtvrtletí, v druhé polovině roku by měl již zpomalovat i z titulu vyšší srovnávací základny. I tak však zůstane pravděpodobně meziroční růst cen silný, poslední prognóza ministerstva financí například čeká, že závěrem příštího roku bude inflace stále kolem 5 %.
V příštím roce se tak průměrná inflace podívá nad 6 % a začíná být čím dál více pravděpodobné, že rok 2008 s průměrnou inflací ve výši 6,3 % bude překonán. Inflace v ČR tak bude v příštím roce patrně nejvyšší od roku 1998, kdy přesáhla 10 %, graf 2.
ČNB předpokládala listopadovou inflaci ve výši 4,9 %, nicméně odhad centrální banky je již trochu starší a její samotný říjnový odhad skončil oproti skutečnosti za očekáváním (5,5 oproti 5,8 %). ČNB však pro listopad předpokládala oproti říjnu zpomalení meziročního růstu inflace o 0,6 p.b, což se nakonec nenaplnilo. V tuto chvíli je tak patrné, že i inflační výhled ČNB na příští rok je podhodnocený a průměrné číslo ve výši 5,6 % pro rok 2022 bude revidováno směrem nahoru. I z toho důvodu lze očekávat, že ČNB bude pokračovat ve zvyšování sazeb. Vzhledem k tomu, že akutní obavy z mutace Omikron se na trhu snížily, přistoupí pravděpodobně ČNB k dalšímu zvýšení sazeb již opět koncem prosince, a to pravděpodobně o 0,5 procentního bodu.
