Koruna následkem geopolitických rizik oslabuje a dnes v poledne se přiblížila hranici 25,7 Kč za euro. Dostala se tak na nejslabší úroveň od listopadu minulého roku. Koruna je tak ve srovnání s polovinou února vůči euru slabší o 5 % a vůči dolaru pak o 7,5 %, ve srovnání s okolními zeměmi regionu je však její oslabení mírnější. Polský zlotý oproti polovině února oslabil vůči euru o 6,4 % a je nejslabší od roku 2009, maďarský forint pak o 7 % a dostal se vůči euru na nejslabší hodnoty v historii. Polská centrální banka tak začala již včera intervenovat a maďarská centrální banka oznámila, že je připravena intervenovat, pokud se měna dostane pod další tlak.
Ačkoli koruna oslabila ve srovnání s měnami regionu méně, otázky ohledně možných intervencí ČNB se na trhu objevují stále častěji. ČNB disponuje z dob kurzového závazku vysokým objemem devizových rezerv (ke konci ledna 157 mld. eur) a kredibilita intervencí ČNB je tak ve srovnání s okolními zeměmi podstatně vyšší.
Podobnou otázku trh řešil po vypuknutí pandemie v březnu 2020, kdy koruna oslabila k 27,8 Kč za euro. Ani při této úrovni však ČNB na trhu nezasáhla, ačkoli ke zklidnění paniky vyslala signál, že by v případě nutnosti na trh vstoupila. Možný zásah ČNB v případě oslabení koruny byl však tehdy motivován spíše snahou zamezit negativním dopadům, které skokové oslabení měny přináší (např. denní přeceňování cizoměnových aktiv a nutnosti dodat potřebný kapitál dle některých regulatorních požadavků).
Současná situace je však dle našeho názoru rozdílná a citlivost ČNB na oslabení koruny může být vyšší, a to především z důvodu inflačního vývoje. Zatímco při příchodu pandemie se inflace nacházela mírně nad tolerančním pásmem ČNB (3,7 % yoy v únoru), pandemie byla vnímána obecně jako protiinflační událost z důvodu očekávané ekonomické recese. Proinflační působení koruny tak nebylo vnímáno až tak problematicky. Současný vývoj je však obecně proinflační a slabá koruna společně s dalším vývojem cen (nejen) energetických komodit bude dále zvyšovat inflační tlaky. Inflace v příštích měsících tak bude směřovat dále nad 10 % hranici, přitom její mírné překonání se očekávalo i před vypuknutím válečného konfliktu.
Kromě vyšší citlivosti ČNB na slabší korunu z důvodu inflace by mohlo být zahájení intervencí jednodušší i po technické/administrativní stránce, jelikož již v současnosti ČNB každý den letošního roku odprodává výnosy z devizových rezerv. Bylo by tak v případě potřeby možné jen denní objem navýšit, a snížit ho naopak v dobách, kdy se situaci na trhu uklidní.
Z titulu inflačního vývoje se proto domníváme, že se zvyšuje šance, že ČNB na trh při dalším oslabování koruny vstoupí, a to navzdory tomu, že se ČNB obecně využití kurzu koruny pro tlumení inflace brání. ČNB koneckonců v době kurzového závazku a hromadění devizových rezerv často argumentovala, že je pak bude moci využít v nepříznivých časech. V případě dalšího tlaku na oslabování koruny tak považujeme za pravděpodobné, že ČNB korunu podpoří a nenechá ji oslabit příliš nad hranici 26 Kč za euro.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
