Tuzemský průmysl v srpnu zklamal a meziročně propadl o 1,4 % zatímco v červenci vzrostl o necelých 7 %. Při pohledu na hodnoty neočištěné o vliv pracovních dní meziroční dynamika mírně rostla o 1,4 %. Hlavní příčinou srpnového výsledku byl propad ve výrobě automobilů, kde se projevily celozávodní dovolené a mimořádné odstávky z titulu nedostatků potřebných dílů. Mimořádně také průmysl ovlivnily odstávky v energetice. Navzdory horší vypovídací schopnosti prázdninových čísel z titulu dovolených je patrné, že problémy v subdodavatelských řetězcích citelně podkopávají postpandemické zotavování a zářijová čísla v tomto ohledu velké zlepšení nenaznačují.
Průmyslová výroba v srpnu meziměsíčně poklesla o 3,2 %. Projevil se zde zejména citelný pokles ve výrobě automobilů, meziměsíčně o 8,6 %. Meziroční propad pak přesáhl 25 %. Velkou roli v tomto ohledu však měly tradiční celozávodní dovolené. Škoda Auto zahájila celozávodní dovolenou v prvních dvou srpnových týdnech, rušení směn však začalo z důvodu nedostatku čipů již koncem července a pokračovalo i po oficiálním konci dovolené v srpnu. Začátek srpna pak byly výrobní linky zastaveny i v Nošovicích. Výpadek produkce v srpnu byl tak mimořádný, což potvrzují i čísla ohledně počtu vyrobených osobních automobilů, které meziročně propadly o 57 %. Za výpadky však nemohou jen problémy v subdodavatelských řetězcích, ale i skutečnost, že celozávodní dovolená automobilek v letošním roce zasáhla více srpnový měsíc než v roce loňském.
Vzhledem k tomu, že srpen měl o jeden pracovní den navíc oproti srpnu minulého roku, je meziroční růst průmyslu při očištění o tento efekt v záporných hodnotách, a to 1,4 % (graf 1). Při pohledu na neočistnou hodnotu rostl průmysl v srpnu o 1,4 % po 1,1% růstu v červenci.
Nové zakázky si udržely v srpnu mírný meziroční růst, v případě výroby automobilů však propadly o 20 %. V některých částech průmyslu je pak citelný růst nových zakázek dán zejména růstem cen, nikoli objemu samotného (graf 2).
Ačkoli tak dnešní čísla o průmyslové výrobě mají obecně nižší vypovídací schopnost z titulu odlišného rozložení celozávodních dovolených během léta a odstávek v energetice, hlavní závěr je poměrně jasný. Problémy s nedostatkem materiálů citelně podkopávají zatavování ekonomiky po pandemii, což tíží evropský průmysl včetně toho tuzemského, a to navzdory relativně plným zakázkovým knihám. Postpandemické zotavování průmyslu tak je v druhé polovině roku bezesporu pomalejší, než se předpokládalo ještě několik měsíců nazpět. Průměrný růst tuzemského průmyslu od začátku roku činí 11,7 %, na první pohled příznivý dvouciferný růst je však dán i nízkou srovnávací základnou.
Méně pozitivní vývoj z průmyslu pak hlásí také Německo, kde průmyslová produkce v srpnu meziměsíčně poklesla o 4 %, meziroční růst pak zpomalil na 1,7 % po 5,7 % v červenci. Nové zakázky také zklamaly nad očekávání z titulu slabší poptávky ze zahraničí a meziměsíčně propadly o 7,7 % (odhad -2,1 %). Výpadek výroby lze pak pozorovat především v automobilovém průmyslu, kde počet vyrobených automobilů v srpnu poklesl meziročně o 33 %, a v září dle posledních čísel propad dále zesílil na 43,5 %.
