Koordinovaná hospodářská politika v eurozóně by mohla vést k rychlejšímu růstu ekonomiky a zároveň k výraznější tvorbě pracovních míst. Snahy o koordinaci však narážejí na nedostatek vzájemné důvěry mezi členskými zeměmi. Řekl to dnes guvernér francouzské centrální banky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) François Villeroy de Galhau.
Eurozóna podle něj kvůli nedostatečné koordinaci v oblasti hospodářské politiky od roku 2010 přišla o několik procentních bodů u růstu hrubého domácího produktu (HDP) a také o miliony pracovních míst.
„Máme zde problém s důvěrou,“ řekl Villeroy de Galhau na ekonomickém fóru v Bruselu. „Když Francouzi mluví o ekonomické koordinaci, což dělají už desítky let, mají Němci často podezření, že jde o nový francouzský trik, jak se vyhnout domácím reformám,“ dodal. „Toto podezření někdy možná není úplně neopodstatněné,“ připustil.
ECB se snaží podporovat hospodářský růst v eurozóně mimořádně uvolněnou měnovou politikou, která zahrnuje rozsáhlé nákupy dluhopisů či záporné depozitní sazby. Opakovaně také vyzývá členské země, aby ekonomiku podpořily rozpočtovými opatřeními a strukturálními reformami.
Minulý týden ECB zlepšila odhad růstu ekonomiky eurozóny na letošní rok na 1,6 procenta z dříve předpokládaných 1,4 procenta. Na příští rok nadále počítá se zrychlením hospodářského růstu na 1,7 procenta.
