Dolar dál čerpá z rostoucích výnosů, které podpořila nejen nad očekávání lepší data z trhu práce, tak i schválení fiskálního balíčku o velikosti 1,9 bil. USD v Senátu USA. Americký desetiletý státní dluhopis prolomil hranici 1,6 %. Oslabující euro proti dolaru stahuje měny regionu. Koruna oslabila nad hranici 26,40 za euro.

Esej o minimální mzdě od jednoho z účastníků Ekonomické olympiády

Ekonomická olympiáda je mezinárodní soutěž ve znalostech z ekonomie a financí, která je určena studentům všech typů středních škol. Letošního IV. ročníku EO se účastnilo více než 18 000 studentů z 395 škol z celé České republiky. Ekonomická olympiáda expandovala také na Slovensko, kde se koná již 3. ročník, do Maďarska a nově také do Polska. Nejlepších 5 studentů z každé země následně postoupí do Mezinárodního finále, které se v uskuteční v září 2020.

Institut ekonomického vzdělávání neorganizuje pouze Ekonomickou olympiádu, ale snaží se také posílit znalosti pedagogů. Proto byly v loňském roce spuštěny odborné kurzy pro pedagogy, které najdete pod názvem INEV akademie. Po školních kolech se konala kola krajská, a to od 27. ledna do 14. února 2020 po celé České republice. Krajských kol soutěže Ekonomická olympiáda se zúčastnilo 789 studentů z 313 středních škol. D

Do celorepublikového finále, které se bude konat 16. června 2020 v reprezentativních prostorách České národní banky, postupuje celkem 50 studentů ze všech krajů České republiky, kteří dosáhli nejlepších výsledků v krajském testování. Hlavní město Praha se letos může pyšnit nejvyšším počtem postupujících, a to 10 studenty.

Průměrný počet získaných bodů v testu byl 32,6 (z celkových 100 bodů). Testy v krajských kolech obsahují 4 části – 1. část obsahuje 5 uzavřených otázek typu ABCDE. Další 3 části obsahují vždy jednu otevřenou otázku.

Jedna z otevřených otázek vybízela studenty k vyjádření jejich názoru na dané ekonomické téma, a to například na problematiku minimálních mezd, vyplácení zbytku peněz „načerno“ a efektu zvýšení minimální mzdy na státním rozpočtu. Ve své eseji objasnil tyto jevy student Nového PORGU Otakar Kořínek. Otakar se nyní věnuje zakládání ekonomického spolku sdružující současné a bývalé TOP účastníky Ekonomické olympiády.

Předpokládejme, že je trh práce nyní v rovnováze. Mzdy jsou na úrovni P1 a množství najatých pracovníků je Q1. Zvýšením minimální mzdy by došlo ke zvýšení ceny práce hlavně na trhu nekvalifikovaných pracovníků, na trhu vysoce placených zaměstnanců by změna minimální mzdy měla pouze nepatrný efekt. Jak je ukázáno na grafu, tato změna z P1 na P2 by vedla ke zvýšení nabízeného množství práce na Q3, tedy počet lidí, kteří by chtěli pracovat, ale k poklesu poptávaného množství práce na Q2.

Sice by to přesvědčilo některé lidi, aby začaly poptávat práci, ale důležité by bylo kolik lidí by firmy najaly. Počet zaměstnaných se tedy snížil z Q1 na Q3. Vytvořil se totiž tzv. převis nabídky. Silným bodem argumentu je však to, že ti pracovníci, kteří neztratí pracovní místa budou bohatší.

Pokud na trhu existuje monopson (tedy jediný dodavatel práce) pak se mzda pravděpodobně drží nad úrovní rovnovážné mzdy. Zavedením minimální mzdy se tedy situace nijak nezmění, pouze pokud by mzda udržována monopsonem byla nižší než minimální mzda. Kdyby minimální mzda byla nad úrovní mezd stanovených monopsonem, došlo by znovu ke zvýšení nezaměstnanosti.

Pokud firmy platí své zaměstnance „na černo“, pravděpodobně by od takových plateb po zavedení minimální mzdy upustily a platily zaměstnance legálně. Státu by se tak zvedl příjem z daní z příjmu. Pro firmy by ovšem tato daň, která předtím z plateb „na černo“ neměla účinek, zvýšila náklady kvůli tomuto „daňovému klínu“ by se vytvořila ztráta mrtvé váhy a Q by bylo menší než v situaci se mzdou na černo. Státní rozpočet vybere víc na daních.

Newsletter