Europoslanci kritizovali EK a země EU kvůli tajným věznicím CIA

Eurokomisařka Věra Jourová dnes před poslanci Evropského parlamentu (EP) obhajovala Evropskou komisi, jíž europoslanci vyčítají nedostatečné kroky při vyšetřování účasti evropských zemí na programu tajných věznic americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Eurokomisařka ale uznala, že všechny státy musí prošetřit tuto kauzu, na niž EP upozornil již před deseti lety.

„Žádné mučení nemůže být ospravedlňováno bojem proti terorismu,“ prohlásila eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele Jourová. Ale dodala, že EK nemá pravomoc zasahovat do činnosti národních bezpečnostních služeb.

Podle Jourové navíc tajný program americké CIA probíhal v době, kdy některé evropské země, jichž se podezření týká, ještě nebyly členem EU.

Kontroverzní program vyšetřování podezřelých z terorismu po útocích na USA z 11. září 2001 ukončil definitivně americký prezident Barack Obama po nástupu do úřadu v lednu 2009.

Tajné věznice měla mít CIA v Evropě v Litvě, Rumunsku a Polsku, mimo Evropu například v Thajsku, Maroku, Pákistánu, Afghánistánu, Egyptě či Jordánsku. Mezi zařízeními převážela zadržené lidi letadla, která používala k mezipřistáním letiště celkem v 17 zemích Rady Evropy, včetně ČR. I když se v Rumunsku, Polsku i Litvě vedla či vedou vyšetřování ohledně tajných amerických věznic, zatím nedospěla ke konkrétnímu obvinění.

V Polsku existovala tajná věznice CIA na severovýchodě země za vlády Leszka Millera (2001-2004), což v roce 2012 přiznal Aleksander Kwaśniewski, který byl v inkriminované době polským prezidentem. Podle něj však vedení země nevědělo o mučení vězňů. Dva z nich se loni u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku domohli odškodnění od Varšavy.

V Litvě měla být tajná věznice podle vyšetřování litevského parlamentu v bývalé jezdecké škole v Antaviliai nedaleko Vilniusu, kde bylo několik podezřelých zadržováno v letech 2005 až 2006. V Rumunsku měla být tajná věznice v Bukurešti.

EP se k těmto tajným aktivitám CIA v Evropě vyjadřuje už skoro deset let. V únoru 2007 například přijal zprávu, která kritizovala některé evropské státy ze spolupráci se CIA při transportu podezřelých do tajných věznic.

Dnešní debata se týkala rezoluce EP z loňského února, v níž europoslanci vyzvali členské země k objasnění jejich účasti na programu tajných věznic a pověřili výbor EP pro občanské svobody (LIBE), aby do roka v této věci podal plénu zprávu.

Rezoluce EP se odvolávala na zprávu vyšetřovacího výboru amerického Senátu, která zahrnuje období 2002 až 2009. Podle ní byly výslechy podezřelých z terorismu v těchto zařízeních velmi brutální. Při výsleších se používalo mimo jiné simulované topení, tzv. waterboarding, či upírání spánku.

Zpráva senátního výboru též uvedla, že informace získané od radikálů tímto způsobem nehrály klíčovou roli v pátrání po strůjci teroristických útoků na USA ze září 2011 Usámovi bin Ládinovi, jak naopak argumentuje CIA při obhajobě sporných metod.

Newsletter