Dramatický a zajímavý podzim čeká po krátkém letním oddechu Evropskou unii. Krize, kterým EU nyní čelí, se v zásadě nemění. Problematika migrace, bezpečnosti, houstnoucí mezinárodní situace, potíže eurozóny či nízký výkon ekonomiky bloku jsou věci, které s unií hýbají už řadu měsíců. Fakt, že stále nejsou uspokojivě vyřešeny, ale přispívá k prohlubující se skepsi, s níž řada lidí v Evropě na celý unijní projekt pohlíží.
Hranice možností, kterými se EU pokusí nynější „multikrizi“ postavit, přitom vymezí hned tento měsíc dvě zásadní politické události – projev předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera před europarlamentem 14. září a jen o dva dny později neformální summit prezidentů a předsedů vlád 27 zemí EU v Bratislavě.
Evropští politici se v hlavním městě nynější předsednické země sejdou bez zástupce z Londýna poté, co se Britové na konci června v referendu rozhodli z unie vystoupit. Po tomto pro mnohé šokujícím rozhodnutí začnou v Bratislavě evropští politici mluvit o tom, jak se EU musí začít změnit. Výsledek diskusí by mohl být jasný příští rok na jaře, kdy v březnu uplyne 60 let od podpisu Římských smluv, jednoho ze základů evropské integrace.
Celá EU nyní navíc se zájmem čeká, kdy z Londýna dorazí formální oznámení o záměru odejít a začne tak až dvouleté složité vyjednávání nejrůznějších detailů. Nová britská premiérka Theresa Mayová si přes výzvy z kontinentu dává na čas, což zdůvodňuje tím, že se na rozhovory Britové potřebují připravit.
Junckerovo vystoupení před europoslanci pomáhala tento týden připravovat Evropská komise na semináři v belgickém letovisku Knokke. Juncker sám projev podle mluvčího konzultuje s politiky jako je německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident François Hollande a další.
„V této Evropě je málo Evropy, v této unii je málo unie,“ řekl Juncker loni. Nyní klidně může něco podobného prohlásit znovu. Dá se totiž předpokládat, že šéf komise hodlá nabízet řešení předpokládající další evropskou integraci a solidaritu v oblastech od hospodářství přes energetiku, sociální problematiku až po řešení migrační krize. I on ale podle informovaných zdrojů nejspíš zmíní společnou obrannou politiku či otázky bezpečnosti.
Z řady hlavních měst zní stále silněji volání po větší roli a odpovědnosti členských zemí. Ovšem při současném posilování spolupráce v oblastech, které mají za důležité, jako je bezpečnost či boj s terorismem.
Neutuchající migrační krize může být ale určujícím tématem podzimu z několika důvodů. Prvním je fakt, že do EU se stále přes Středozemní moře dostávají ze severu Afriky desetitisíce lidí navzdory snahám EU věc nějakým způsobem regulovat řadou paktů s africkými státy.
„Chaos z roku 2015 se nesmí opakovat,“ varoval tento týden šéf unijních summitů Donald Tusk.
Jarní dohoda bloku s Tureckem, která výrazně omezila počty lidí na takzvané balkánské trase, zatím stále trvá. Je však velmi křehká po nepodařeném puči v Turecku a rostoucím zklamání Ankary z unijního přístupu k zemi a slibům o vízové liberalizaci.
Na počátku října navíc atmosféru v EU nepochybně zahustí maďarské referendum o unijních kvótách na uprchlíky vyhlášené vládou Viktora Orbána. Systém, který komise prosazuje přes odpor členských zemí z centrální a východní části EU, sice v praxi příliš nefunguje, kvóty se ale staly výrazným politickým symbolem.
S migrací do jisté míry souvisí i bezpečnost. Až statisíce lidí na hranicích přiměly unii zřídit určitou podobu společné pohraniční stráže, opět se nyní objevují úvahy o společné evropské armádě. Je to něco, o čem odcházející Britové nikdy nechtěli ani slyšet.
Slova o tvrdším přístupu totiž u voličů nalézají odezvu. Migrace, bezpečnostní situace a teroristické hrozby tak ovlivňují situaci před významnými volbami, které příští rok čekají Německo a Francii. Itálii zase ještě letos na podzim čeká referendum o ústavní reformě.
Situaci v EU nepochybně ovlivní i dění ve světě. Nejde jen o Blízký východ a Afriku v souvislosti s uprchlíky. Velkou neznámou pro budoucnost znamenají americké prezidentské volby v listopadu, především v případě vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Dokončena stále nejsou jednání o rozsáhlé dohodě o volném obchodu, které by chtěla mít komise uzavřena ještě za administrativy stávajícího prezidenta Baracka Obamy.
Trumpovo vítězství by ale mohlo znamenat i změnu postoje USA vůči Rusku, na které západní země uvalily sankce kvůli jeho postoji v ukrajinské krizi. Evropská unie plánuje o svém přístupu k Moskvě jednat na summitu v říjnu. Stávající ekonomické sankce byly prodlouženy do ledna, z některých hlavních měst už ale zní úvahy o jejich možné revizi.
