Většině bezpečnostních expertů oslovených ČTK se výzva prezidenta Miloše Zemana k většímu ozbrojování společnosti kvůli nebezpečí terorismu nezamlouvá. Podle některých z nich neznamená vyšší počet zbraní ve společnosti automaticky vyšší ochranu před terorismem, další varuje, že podobná výzva může snížit důvěru v bezpečnostní složky státu. Větší ozbrojení slušných lidí by naopak uvítal například Josef Kraus z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Experti se shodují, že by se lidé měli na krizové situace lépe připravovat.
Zeman v neděli v internetové televizi Blesk.cz řekl, že by se čeští občané měli ozbrojovat, aby mohli v nutné situaci zbraň použít. Prezident v minulosti proti rozšiřování počtu zbraní vystupoval, před časem ale řekl, že svůj názor kvůli hrozbě terorismu změnil.
Ondřej Ditrych z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy dnes ČTK řekl, že v České republice je velmi liberální zbrojní legislativa, mimo jiné stran skrytého nošení zbraně. „Druhá věc je ta aktuální výzva. Pokud přichází od prezidenta, hlavy státu, může mít z mého pohledu dost negativní společenský efekt v tom, že eroduje důvěru v bezpečnostní složky, schopnost státních institucí ubránit bezpečnost obyvatel,“ poznamenal Ditrych. Dodal, že neví o prokázané souvislosti, že by více střelných zbraní mezi lidmi přispělo k zabránění teroristickým útokům. Poukázal i na společensky štěpivý efekt umělé hranice mezi ‚námi‘, kteří se mají vyzbrojovat a bránit, a těmi nějakými nebezpečnými ‚druhými‘.
Bezpečnostní expert František Šulc poznamenal, že větší ozbrojení lidí by nezatracoval, nevidí v něm ale „samospásné řešení“. „Není to o tom mít u sebe pistoli, ale musím ji být schopen skutečně adekvátně použít,“ řekl. „Pokud to nemají nadrilované, mohou způsobit více škody, než že by si lidé pomohli,“ poznamenal. Zdůraznil, že primárně musí obranu před terorismem řešit bezpečnostní složky.
S tím souhlasí i Otakar Foltýn, spoluautor knihy Povaha změny, ve které se věnuje bezpečnostním otázkám. Stát by měl podle něj do budoucna zefektivnit své ozbrojené složky, zásadně posílit jejich zálohy a také více podporovat branné sporty nebo připravenost lidí na krizové situace. „Výzvy k ozbrojování obyvatelstva jsou ale obecně až tím skutečně nejkrajnějším opatřením v situaci extrémního ohrožení,“ podotkl.
Poznamenal, že k podpoře ozbrojování civilního obyvatelstva proti islamistům například v historicky nedávné době několikrát sáhla alžírská vláda, poté co během islamistického povstání zahynulo přes 100.000 lidí. „V této situaci ČR naštěstí skutečně není, naopak celosvětově například patří mezi země s velmi nízkým počtem vražd,“ uvedl.
Naopak s vyšším vyzbrojením souhlasí Kraus. „Je třeba si uvědomit, že nějakého záporňáka se zbraní v ruce zastaví jenom slušný člověk, který má zbraň,“ poznamenal. Na policii nebo zásahové jednotky se podle něj nelze vždy spolehnout, protože jim vždy bude trvat několik minut až desítek minut se dostat na místo. „A do té doby těžko toho člověka se zbraní může zastavit někdo jiný, kdo nemá zbraň,“ řekl.
Jako příklad uvedl Izrael, kde je mnoho z civilistů ozbrojeno a mají také kurzy, jak správně ve vyhrocených situacích vystupovat. „Není to pochopitelně jenom o vlastnictví zbraně, ale i o psychice toho konkrétního jedince, jestli je schopen nebo není nakonec adekvátně zasáhnout. A jakým způsobem, aby nenapáchal ještě více škody,“ dodal Kraus.
Foltýn poznamenal, že v Izraeli je počet ozbrojených civilistů proti Česku poloviční. „Přičemž Izrael primárně spoléhá právě na silné státní ozbrojené složky a teprve sekundárně na, mimochodem poměrně dobře připravované, civilisty,“ poznamenal.
