Banky očekávají, že největší dopad bude mít pandemie na úvěrová portfolia u hotelů a retailu. Kancelářský segment a logistiku ovlivní výrazně méně. Celkově by pak opravné položky u bankovních úvěrů na komerční nemovitosti neměly přesáhnout 10 %. Vyplývá to z letošního průzkumu KPMG Property Lending Barometer, který se zaměřuje na financování nemovitostí. Odpovídali v něm zástupci více než 60 evropských bank z 11 zemí především střední a východní Evropy.
Více než polovina bankéřů očekává dlouhý a zpočátku pomalý návrat ekonomiky připomínající křivku „U” nebo „fajfku“. V rychlý návrat ve tvaru písmena „V” nebo „W” věří zhruba třetina dotázaných. K pesimistickému scénáři ve tvaru „L” se pak přiklání pětina respondentů. Nejistota je ovšem patrná, většina dotazovaných tipuje alespoň dva možné scénáře.
Pouze 35 % dotázaných považuje opatření centrálních bank a vlád v jednotlivých zemích za dostatečné pro významné snížení negativního dopadu pandemie na financování nemovitostí. Že opatření centrálních bank a vlád významně nepomohla, se domnívá čtvrtina bankéřů, v Česku je o tom přesvědčeno dokonce 9 z 10 dotázaných. „České banky poukazují na to, že byly schopny nabídnout svým klientům (vlastníkům komerčních nemovitostí) úpravu splátkových kalendářů nebo prominutí splnění smluvních kovenantů bez zásahu státu. V řadě případů se banky rychle dohodly se svými klienty na řešení dané situace, ale kvůli následnému zásahu státu došlo ke změnám a úpravám, které nebyly tak výhodné jako prvotní dohody,“ upřesňuje Pavel Kliment, partner KPMG Česká republika odpovědný za sektor nemovitostí.
Banky se shodly na tom, že v budoucnu bude rozhodující obchodní strategie dlužníka. 77 % všech dotazovaných včetně těch z Česka potvrdilo, že při rozhodování o budoucím financování bude hrát významnou roli, jak daná obchodní strategie a byznysový model fungoval v období pandemie.
Nejtěžší časy čekají financování hotelů
Logistické nemovitosti a industriální parky podle bankéřů proplouvají současnou krizí nejlépe, 77 % z nich nepředpokládá tvorbu opravné položky v hodnotě vyšší než 5 %. Čeští bankéři situaci vidí ještě optimističtěji, všichni dotazovaní se domnívají, že opravná položka bude max. 2 %. Kancelářský segment podle bankéřů patří k těm méně zasaženým, dvě třetiny dotazovaných tipuje opravné položky do 5 %, stejný výsledek pak očekává dokonce 90 % bankéřů v Česku.
Retail situace zasáhne o poznání více, 60 % všech dotazovaných, resp. 54 % českých bankéřů odhaduje opravnou položku na více než 5 %. Podle českých bankéřů to platí zejména pro obchodní centra a obchody v centru města. U retailových parků se naopak velká změna nečeká.
Logicky největší dopad bude mít situace na hotely, více než třetina všech dotazovaných (v případě českých bankéřů je tento podíl ještě vyšší) očekává opravnou položku u tohoto úvěrového portfolia více než 20 %. Očekávanou tvorbu opravných položek významně ovlivňují především pražské hotely závislé na zahraničních turistech. „Podmínky pro financování hotelů byly už před vypuknutím pandemie mnohem striktnější než u ostatních typů komerčních nemovitostí, šlo o požadavky na výši vlastního kapitálu nebo dluhovou službu a platilo, že celá řada bank nebyla ochotná i na základě dopadu minulé krize financovat tento druh nemovitostí,“ komentuje Pavel Dolák, director KPMG Česká republika a koordinátor průzkumu v Česku.
Dle názoru všech respondentů by pak opravné položky u bankovních úvěrů na komerční nemovitosti neměly celkově přesáhnout 10 %. „Dosažení tohoto výsledku by byl ohromný úspěch, ale vzhledem k pravděpodobnému pomalému návratu ekonomiky, zasažení všech nemovitostních segmentů a ostatních faktorů se dá očekávat výše této celkové opravné položky výrazně vyšší,“ dodává Pavel Dolák.
Soumrak open space
4 z 10 respondentů se domnívají, že častější práce z domova nebude mít na poptávku po kancelářských prostorech větší vliv. Je o tom přesvědčeno dokonce 56 % českých bankéřů. Podle nich koncept práce z domova umožňují společnosti svým zaměstnancům již celou řadu let. Podle některých by poptávka mohla dokonce růst, protože pandemie povede ke změně konceptu a rozmístění kancelářských prostor, aby byly více připravené na podobné situace, což se může projevit např. snížením podílu open space. Třetina respondentů naopak očekává snížení poptávky.
