Firmy, které sponzorují politické strany, častěji vyhrávají v méně transparentních typech výběrových řízeních veřejné zakázky. Vyplývá to ze studie think tanku IDEA při CERGE-EI. Novinářům ji dnes představili autor studie Ján Palguta a člen think tanku Filip Pertold.
Autoři studie pracovali s daty o zakázkách zadaných od ledna 2007 do konce roku 2013, které byly zveřejněny ve Věstníku veřejných zakázek. Finanční objem více než 56.000 tendrů zadaných 4500 státních, krajských a obecních úřadů byl přibližně v hodnotě 1,385 bilionu korun. Autoři předpokládají, že celkový objem veřejných prostředků vydaných ve veřejných zakázkách byl minimálně dvojnásobný, protože byly vypsány v režimu legislativních výjimek nebo v režimu zakázek malého rozsahu. Ty ve věstníku povinně zveřejňovány nejsou.
Podle zjištěných údajů studie získali dárci ve sledovaném období více než 9250 zakázek, tedy 16,3 procenta z celkového počtu. Jejich finanční hodnota představovala zhruba 230 miliard korun, v průměru na rok tedy téměř 33 miliard. Asi 3500 soukromých společností podle Palguty za sledované období darovalo politickým stranám 764 milionů korun.
Studie podle autorů dokazuje, že firmy sponzorující politické strany vyhrály v otevřeném řízení, tedy při nejtransparentnějším typu zadávání zakázek, jen necelých 30 procent veřejných zakázek. V případě společností, které se politickému sponzoringu nevěnovaly, bylo v otevřeném řízení vysoutěženo 39 procent zakázek. Rozdíly mezi „dárci“ a „ne-dárci“ byly viditelné i v dalších statistikách.
„Právě z analýzy typů zadávacího řízení zakázek vyplývá asi nejzávažnější zjištění – dárci politických subjektů vyhrávali zakázky mnohem častěji v méně transparentních typech řízení, a to i když srovnáme dodavatele se stejnou právní formou, počtem zaměstnanců, ve stejném institucionálním sektoru a segmentu zakázek,“ poznamenal Palguta. Nejčastěji „dárci“ uspěli při získávání stavebních zakázek. Ty se častěji týkají většího množství peněz.
Zástupci think tanku jsou opatrní v hodnocení důvodů, proč se sponzoři politických stran nezanedbatelně účastní trhu zakázek a proč získávají zakázky hlavně v méně transparentním režimu. Připouští možnost korupce, uvažují ale i třeba nad vysvětlením, že firmy, které jsou úspěšnější, mají větší možnost poskytovat dary. „Nechceme tvrdit, že je za tím nutně korupce, nicméně je to něco, nad čím bychom se měli celkově zamyslet,“ poznamenal Pertold. Stát by měl podle něj uvažovat nad tím, jak systém změnit.
