Evropský fond strategických investic (EFSI) by měl v budoucnu daleko více působit v méně rozvinutých zemích Evropské unie, které budou moci jeho prostředky využívat společně s penězi z dalších unijních fondů. Novinářům to dnes připomněl místopředseda komise odpovědný za růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen. Podle sdělení komise bude například možné tyto prostředky využít za určitých podmínek také na výstavbu dálnic.
Fond EFSI je jádrem investičního plánu stávající Evropské komise, za tři roky měl pomocí záruk a spolufinancování přilákat do evropské ekonomiky investice za 315 miliard eur (8,5 bilionu Kč). Podle údajů EK skutečně přináší výsledky, k polovině listopadu operace v jeho rámci představovaly hodnotu 27,5 miliardy eur (asi 742,5 miliardy Kč).
„Projekty, které schválila Evropská investiční banka (EIB) v rámci fondu EFSI, již dokázaly ve 27 členských státech mobilizovat investice v celkové hodnotě 154 miliard eur (asi 4,16 bilionu Kč) a podpořily 380.000 malých a středních podniků,“ uvedl dnes Katainen.
Šéf komise Jean-Claude Juncker už v září navrhl zdvojnásobit „palebnou sílu“ EFSI i dobu jeho působení nejméně do konce roku 2020. Katainen doplnil, že EK předpokládá celkový investiční cíl nejméně 500 miliard eur (tedy asi 13,5 bilionu Kč). Katainen dnes vyzval členské země EU i europarlament, aby rozšíření neprodleně schválily.
Nová posílená podoba fondu má podle komise řešit také otázku dosud nepříliš rovnoměrného využívání peněz z fondu. Pomoc z fondu totiž využívají například Španělsko, Itálie či Francie. Státy z východu EU mají projektů méně, i když Katainen dnes upozornil, že v poměru k výkonu jejich ekonomik hrají peníze z fondu EFSI výraznou roli například v Bulharsku či v pobaltských zemích.
Přesto dnes novinářům nabídnuté statistiky například u ČR ukazují jen jeden podpořený projekt, kde by financování ve výši 50 milionů eur (1,35 miliardy Kč) mělo přinést celkovou investici 140 milionů eur (asi 3,78 miliardy Kč). Fond má v Česku dohody s pěti institucemi, například s Komerční bankou či Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, které by mohly poskytnout podporu až 3100 malým a středním podnikům.
Komise v nové podobě EFSI plánuje pro země, které čerpají peníze z unijních fondů, snazší možnost společného využívání peněz z různých evropských zdrojů při financování projektů. Unijní fondy by si totiž neměly konkurovat, ale naopak „spolupracovat“. Společně by tka mohly být použity například prostředky z EFSI, strukturálních fondů a národního spolufinancování. Zemím chce unijní exekutiva také přispět technickou pomocí při přípravě takových projektů, protože to je pro případné čerpání peněz zásadní.
