Hráčů hazardních her přibývá, především mezi muži. Jejich podíl se podle studií zaměřených na rozsah hraní hazardu v populaci zvýšil z desetiny v letech 2012 a 2013 na dvojnásobek v letech 2014 a 2015. Jedná se o podíl dotázaných, kteří v posledních 12 měsících hráli některou z hazardních her. Za nárůstem stojí vzestup kurzového sázení a především hazardního online hraní, uvádí výroční zpráva o hazardu za rok 2015.
Byla zveřejněna minulý týden po projednání vládou. Ve čtvrtek ji na tiskové konferenci představí národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil a šéf národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.
Pokud se lidé věnují hraní intenzivně a nárazově a vkládají do něj vysoké finanční částky, hovoří se o problémovém až patologickém hráčství. Podle posledních odhadů z roku 2014 spadají do kategorie problémového hráčství asi dvě procenta dospělé populace, z toho u poloviny dosahuje úrovně patologie.
Ve studii mezi 259 patologickými hráči, kteří se aktuálně léčí, dvě třetiny uvedly, že za jejich závislost mohou technické hry, tedy například výherní automaty nebo kasino. V roce 2013 při prvním ročníku obdobné studie to byly více než čtyři pětiny respondentů.
Problémoví hráči se podle autorů zprávy poměrně zřídka chodí léčit. Nejen kvůli špatné dostupnosti specializované péče v ČR, ale také kvůli popírání problému, obavám ze stigmatizace nebo nedostatku informací. V Česku je podle dostupných informací deset až dvacet zařízení specializovaných na poskytování služeb problémovým hráčům, jejich počet se loni zásadně nezměnil. Špatná dostupnost odborné péče je hlavně v západních a severních Čechách.
Hazard má podle výroční zprávy tendenci se koncentrovat v chudších oblastech. Nízkopříjmové skupiny podle výzkumů utrácejí za hazardní hraní větší část svých příjmů. Více než 90 procent léčených patologických hráčů uvedlo, že mají dluhy. Průměrně asi 600.000 korun, přičemž kolísaly od 4800 korun až po šest milionů. U většiny nepřesáhly půl milionu korun.
Hraní her o peníze se věnují také mladiství. V další vlně studie ESPAD, které se zúčastnilo 2738 šestnáctiletých, 9,1 procenta respondentů uvedlo, že v posledních dvanácti měsících hrálo o peníze. Alespoň dvakrát týdně tak činila tři procenta dotázaných. Ve větší míře se hrám věnovali chlapci. Nejčastěji se jednalo o karty nebo kostky hrané na internetu, následovaly sázky na sport společně s loteriemi.
Ve větší míře hráli o peníze žáci středních odborných škol bez maturity a učilišť. V kolektivech s převahou chlapců, ve třídách na učilištích a ve třídách s vysokou mírou záškoláctví více hrozí problémy spojené s hraním.
Loni přiteklo do veřejných rozpočtů z odvodů z hazardních her více než osm miliard korun, meziročně o 1,3 procenta více. Loni hráči vložili do hazardních her 152,2 miliardy korun, na výhrách jim bylo vyplaceno 121,8 miliard. Objem vsazených finančních prostředků se zvýšil o 10,2 procenta, ale vzhledem k vyšším výhrám příjmy provozovatelů poklesly o 3,2 procenta.
