Hutní odboráři jedou demonstrovat za obranu evropského ocelářství

Okolo 150 odborářů z České republiky vyjede v úterý do Bruselu, kde se ve středu zúčastní demonstrace na obranu evropského ocelářského průmyslu před levnou ocelí z Číny. Dva autobusy se stovkou zaměstnanců hutních podniků vyjedou z Moravskoslezského kraje, budou v nich pracovníci podniků Třinecké železárny (TŽ), ArcelorMittal Ostrava (AMO) a Vítkovice Steel. ČTK to dnes řekla mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková. Demonstrace, kterou ve středu od 11:00 organizuje v Bruselu evropská unie průmyslových odborových svazů IndustryAll, by se podle ní mělo zúčastnit zhruba 12.000 ocelářských pracovníků.

Dotovaná čínská ocel by podle zástupců českých hutních firem mohla evropské ocelářství zcela zlikvidovat. Oceláři čelí dvěma problémům. Kromě řešení otázky tržního statusu Číny, jež má Evropská komise (EK) oznámit právě tento týden, se za měsíc bude výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu zabývat reformou trhu s povolenkami. I její aktuální návrh by podle ocelářů mohl znamenat konec výroby oceli v EU.

Důsledkem současných kroků Evropské komise může podle odborářů být úplný přesun výroby oceli mimo Evropu a globálně větší znečištění životního prostředí a vyšší emise oxidu uhličitého. „V Moravskoslezském kraji je tak v hutních podnicích přímo ohroženo 15.000 pracovních míst a dalších až 45.000 navazujících míst,“ uvedl předseda odborové organizace závodu ocelárna ArcelorMittalu Ostrava Roman Bečica.

Návrh EK na reformu systému obchodování s emisními povolenkami je podle odborů rovněž hrozbou. Odboráři uvádějí, že pokud by byl návrh přijat, chybělo by v letech 2021 až 2030 podnikům TŽ a AMO celkem 44 milionů povolenek, což by znamenalo dodatečné náklady 18,3 miliardy korun.

„Tak vysoké dodatečné náklady by bezpochyby znamenaly konec výroby oceli v ČR. Výroba by se pak jednoduše přesunula do zemí, jako je Čína, kde se na jednu vyrobenou tunu oceli průměrně vypustí do ovzduší o 50 procent více oxidu uhličitého než v EU,“ uvedli odboráři. Výsledkem by tak podle nich byl nejen konec výroby oceli v Evropě, ale i horší dopad na životní prostředí.

„Na rozdíl od jiných odvětví nemohou ocelářské firmy přesunout tyto dodatečné náklady na zákazníky, protože soutěží s výrobci ze zemí mimo EU, třeba právě z Číny, jimž žádné náklady na povolenky nevznikají, nebo jsou zanedbatelné,“ uvedl Bečica.

Newsletter