Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat z června 2021 ve formátu PDF naleznete ZDE.
SHRNUTÍ:
Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost v časech silných poklesů HDP zůstávají i po více než roce mírné. Česko tak zůstává zemí EU s jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou očekávatelné, ale nijak zásadní. Obecná míra nezaměstnanosti během června ’21 mírně poklesla. Přes optimistický výhled ekonomické situace je však stále předvídání vývoje nezaměstnanosti s ohledem na počet neznámých faktorů obtížné.
Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci června ’21 (3,7 %) byl oproti červnu ’19 vyšší o 1,2 procentních bodů (p. b.), jak u mužů tak žen (Grafy 1 a 4). Od března 2021 se situace mužů zlepšuje dynamičtěji než žen
Úřady práce zaznamenaly proti předchozím letem výrazně nižší přílivy nezaměstnaných (Grafy 2 a 3).
Nejvyšší meziročního tempo růstu počtu nezaměstnaných vykazují profese Služeb a prodeje, Řemeslníků a Montérů, mírně vyšší u mužů (Graf 6).
Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci; ale tito s Řídícími pracovníky a Specialisty zaznamenali nejnižší nárůsty nezaměstnanosti. Covid-19 krize nejvíce zasáhla Pracovníky ve službách a prodeji, kteří dnes vykazují nadprůměrnou míru nezaměstnanosti (Graf 7).
Nejvyšší meziroční tempo růstu nezaměstnanosti u mužů sledujeme ve věkové kategorii 20–24 a 45–49 let. Ženy vykazují nejvyšší tempa růstu kolem důchodového věku, jedná se však o řádově nižší počty osob než u ostatních skupin (Graf 8).
V období covid-19 narostly počty nezaměstnaných vyšším tempem ve středních věkových skupinách (Graf 9), které však i na konci května vykazovaly nižší míry nezaměstnanosti než nejmladší a nejstarší.
Podstatně výraznější tempo růstu zaznamenali lidé se středním vzděláním, a to zejména muži bez maturity (Graf 10).
Muži během dubna až června opouštěli úřady práce rychleji než ženy, obě skupiny však rychleji než před rokem. Oproti loňsku se nepatrně zpomalily odchody během 13.–24. měsíce trvání nezaměstnanosti (Graf 11). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let, který je vyššíu žen se však již druhý měsíc po sobě snižuje (Graf 5)
Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Zdaleka nejvyšší tempo růstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenal kraj Karlovarský (+2,3 p. b.) a Praha (+1,5 p. b.) (Graf 12).
Česko nadále vykazuje jednu z nejnižších měr i meziročních temp růstu obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU v průběhu krize covid-19 (Graf 13).
