Dolar globálně oslabuje, což podporuje zejména procyklické měny. Slabé zelené bankovky působí na silnější euro. To přeneseně ovlivnilo měny regionu střední a východní Evropy. Koruna zpevnila k 27,10 za euro, poté však ranní zisky odevzdala.

Inflace v září 2020 pod prognózou a nadále mírně nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB

Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v září 2020

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v září 2020 cenová hladina meziročně o 3,2 %. Inflace se oproti srpnu lehce snížila, zůstává přitom mírně nad horní hranicí tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v září meziročně zvýšily také o 3,2 %.

Zářijový meziroční růst spotřebitelských cen byl 0,4 procentního bodu pod stávající prognózou ČNB. Znatelně pomaleji, než bylo očekáváno, rostly ceny potravin. Dochází přitom ke zvolnění cenové dynamiky či zlevňování některých – donedávna ještě výrazně zdražujících – položek, jako jsou maso, ovoce a zelenina. Ceny pohonných hmot v září meziročně propadly oproti prognóze výrazněji. Mírně nižší pak byl v září i příspěvek primárních dopadů změn nepřímých daní z titulu březnového zvýšení spotřební daně na cigarety.  Meziroční jádrová inflace zůstává naopak ve srovnání s prognózou znatelně vyšší a odráží doznívání předchozí silné domácí poptávky a přechodně zvýšené tempo růstu nákladů firem. Růst regulovaných cen v září byl ve srovnání s prognózou jen lehce vyšší.

Zářijový vývoj inflace zapadá do kontextu zvýšené nejistoty týkající se skladby nabídkových a poptávkových faktorů, které stojí za pozorovaným cenovým vývojem v posledních měsících. Aktuální epidemická situace navíc výrazně prohlubuje nejistotu ohledně budoucího ekonomického a cenového vývoje v České republice. Zatím byl přitom vývoj inflace kvalitativně v souladu se stávající prognózou ČNB. Podle této prognózy inflace setrvá nad 3 % do konce letošního roku, neboť výpadek příjmů firem v období koronavirové pandemie a růst jejich nákladů bude působit ve směru pokračujícího zvyšování cen, a to i přes hluboký pokles poptávky a celkové ekonomické aktivity. K výraznějšímu snížení inflace dojde až začátkem příštího roku v návaznosti na zmírnění růstu domácích nákladů, lehce posilující kurz a zchlazení trhu práce. Z hlediska struktury k tomu přispěje jádrová inflace a především ceny potravin. Sníží se také dynamika regulovaných cen díky zvolnění růstu cen elektrické energie. Naopak propad cen pohonných hmot plynoucí z předchozího kolapsu světových cen ropy odezní. Na horizontu měnové politiky se inflace sníží k 2% cíli ČNB a v jeho v blízkosti setrvá i v roce 2022.

Petr Král, ředitel sekce měnové

Newsletter