ING Comment: Dubnová důvěra dle očekávání klesla na historická minima

Důvěra v tuzemskou ekonomiku v dubnu drasticky poklesla a zažila nejvyšší meziměsíční propad od začátku sledování dat. Celková důvěra v ekonomiku tak propadla na nejslabší úroveň za více než 20 let.

Výrazný dubnový propad důvěry však není natolik překvapivý, jelikož v předešlém měsíci se indikátory důvěry nepropadly tak citelně, jak by odpovídalo mimořádné situaci. To bylo dáno tím, že březnový sběr dat ještě nezachytil zcela vývoj v druhé polovině března, a o to silnější pak musel nastat propad dubnových čísel.

Kromě stavebnictví byl meziměsíční pokles indikátorů nejvyšší od začátku sledování těchto dat (graf 1). Ve většině sledovaných segmentů tak klesla důvěra na své mnohaletá minima, ne-li na nejnižší hodnoty v historii časové řady. Trochu lépe si vede jen stavebnictví, kde je důvěra nejslabší za poslední dva roky. Využití kapacit v průmyslu kleslo na 69,4 %, což je nejnižší hodnota od začátku sledování. Podniky letos čekají zhruba 15% snížení investic, přitom sběr dat probíhal také v průběhu března a negativní dopad tak může být ještě podhodnocený. Důvěra spotřebitelů se dostala na nejnižší úroveň od přelomu roku 2012/2013, což je v kontextu současného vývoje a také vývoje obdobných čísel v zahraničí ještě do jisté míry pozitivní, jelikož důvěra spotřebitelů v eurozóně poklesla v dubnu na nejnižší hodnotu od globální finanční krize.

Stále je však potřeba mít na paměti, že uvedené indikátory důvěry jsou konstruovány tak, že srovnávají situaci s předchozím měsícem a vyjadřují, jaká část respondentů ji vnímá jako lepší, stejnou či horší. Vzhledem k dalšímu rozšíření restriktivních opatření v dubnu je tak nasnadě, že velká část respondentů hodnotila dubnový vývoj jako horší. Samotné indikátory nám však neříkají příliš o hloubce ekonomického propadu.

Skokový propad v posledních dvou měsících je také logický z podstaty současné koronakrize, která ekonomiku zasáhla plošně a velmi rychle, zatímco v průběhu tradičních krizí se situace zhoršuje více postupně. Pravě  z toho důvodu musí uvedené indikátory klesat podstatně intenzivněji, než v průběhu minulých krizí. Je však pravděpodobné, že se indikátory skokově zlepší, až se situace začne navracet k normálu. A velmi pravděpodobně již květnové indikátory budou opět vyznívat pozitivněji, jelikož řada zemí restriktivní opatření začala uvolňovat. To platí i pro tuzemskou ekonomiku, která by měla po včerejším rozhodnutí vlády většinu restriktivních opatření rozvolnit do 25. května, namísto očekávaného 8. června.  Dnešní propad indikátorů důvěry tak vlastně není neočekávaný a nepřináší o vývoji tuzemské ekonomiky příliš nových informací.

Newsletter