Euro obrací proti dolaru do zisku nad hranici 1,1890 EURUSD. První odhad českého HDP za 2Q ukázal oproti konsensu slabší výsledek. Koruna zůstává ve ztrátě nad 25,50 za euro.

Jak proměnil koronavirus sociální sítě? Češi nyní řeší zejména děti a školu

Strach z nákazy vystřídala únava z karantény a novou hrozbou se stalo omezení práce respektive její ztráta, vyplynulo z ojedinělého výzkumu, který analyzoval více než 750 tisíc postů a komentářů na sociálních sítích.

Zkuste si tipnout – které výrazy zaznamenaly během měsíce, ve kterém se Češi začali potýkat s následky koronavirové pandemie, v jejich konverzacích na sociálních sítích vůbec největší nárůst?

Ne, možná překvapivě to nejsou ani karanténa, ani rouška.

Raketově narostly zmínky o družinách pro děti, a také o měsíci září. Zatímco frekvence slova “září” v konverzacích lidí na sociálních sítích od března do dubna narostla 39x “družina” se řešila dokonce 48x více.

Vyplývá to z analýzy České spořitelny a společnosti Perfect Crowd, která mapuje, jak se v souvislosti s koronakrizí mění slovníček a témata Čechů. Jako vstup do analýzy byla použita data společnosti Influencer. Jedná se o zmínky na sociálních sítích, ve zpravodajství a v online diskuzích.

Celkově data zahrnují přibližně 750 tisíc příspěvků a přibližně 1,5 miliardy slov, větných znamének nebo emotikonů.

„Analýza diskusí a příspěvků v online prostoru a na sociálních sítích je jedním z důležitých nástrojů, který využíváme pro zajištění co nejlepší zákaznické zkušenosti u našich produktů a služeb,“ říká Monika Hrubá, která je v České spořitelně odpovědná za oblast zákaznické zkušenosti a dodává „Se Spořitelnou každý měsíc interagují miliony klientů. Chceme si být jisti, že řešíme jejich aktuální potřeby a trefujeme se to toho, co prožívají. A právě tyto inovativní typy analýz obsahu a sentimentu v přirozeném prostředí online médií nám v tom velmi pomáhají.

„Žijeme v době, kdy se i od odborníků dozvídáme protichůdné informace, proto jsme místo subjektivní analýzy jednotlivých postů, kvantitativně zpracovali velké množství dat,“ popisuje výzkum jeho autor Jan Schmid ze společnosti Perfect Crowd. A dále pokračuje: „Nicméně výsledky analýzy jsou lidsky velmi pochopitelné. Ukazuje se, jak velký zásah do života lidí byla absence školního vyučování (u synů více než u dcer) a jak karanténa lidem naprosto rozrušila dřívější denní rytmus.

Zavření škol nám převrátilo život vzhůru nohama

Zavření škol je téma, které není tolik vidět, nemluví se o něm tolik v médiích jako třeba o uzavření restaurací, divadel či sportovišť, a přitom jej lidé řeší zdaleka nejvíce.

Pokud bychom hledali, čím nejvíce zasáhla koronavirová krize největší část společnosti, je to právě uzavření škol a částečné uzavření mateřských škol. Uzavření škol je hlavní a dennodenní agendou většiny rodin.

Zatímco samotný výraz „koronavirus“ zaznamenal v období mezi březnem a dubnem výrazný pokles (téměř o dvě třetiny), zmínky o škole se během měsíce zdvojnásobily. Podobným tempem rostly i konverzace o tématech spojených se školní problematikou a výukou dětí (narostly 2,5x).

V souvislosti se školou Češi samozřejmě řešili otázky spojené se vzděláváním. Výraz „škola“ začal být skloňován dvakrát častěji, slovo „výuka“ se v konverzacích objevovalo více než 4x častěji. Podobné nárůsty zaznamenaly i zmínky o učitelích (téměř 4x více) a učení (téměř 3x).

Stále zásadnější je otázka hlídání dětí. To dokládá i růst debat o družinách, díky kterým zaznamenal výraz „družina“ vůbec největší nárůst ve svém využívání (48x). Častější jsou v této souvislosti i zmínky o školních třídách (téměř 6x více).

Důkazem, že otázka trávení volného času dětí a jejich hlídání je pro rodiče skutečně palčivá, je i srovnání užívání výrazů „tábor“, např. v porovnání s výrazem „maturita“. Možná překvapivě bylo slovo „tábor“ skloňováno více (5 tisíc výskytů) než slovo „maturita“ (4,7 tisíc výskytů), a to i přes komplikace spojené s odkladem termínu a upravením formy státních maturit.

Strach z nákazy, vystřídala únava z karantény

Zatímco v březnu dominovala sociálním sítím slova „nakažený“, „nakazit“ a další výrazy vyjadřující strach z neznámé hrozby, v dubnu neznámou hrozbu vystřídala únava z karantény („moci“, „muset“, „doma“) respektive nutnost řešit velmi praktické každodenní problémy spojené zejména s dětmi („děti“, „problém“). Dubnová únava má zároveň za následek růst negativních emocí a zloby, o čemž svědčí růst nesouhlasných výrazů („nesmysl“) a nadávek („debil“)

Místo plánování nového hledáme cestu zpátky k normálu

Vyhlížení návratu zpět k normálnímu životu je stále častějším tématem. Snad nejlépe to ilustruje prudký nárůst hovorů o měsíci září (39x častější). Lidé totiž věří, že od září se děti vrátí do škol a oni se budou moci vrátit do práce.

Ještě v březnu přitom lidé řešili plány a přání. Dovolenou, nákupy, možná novou a lepší práci. V této době od takového plánování upustili. Naše uvažování v čase o tom, co bychom mohli dělat, vystřídaly spekulace o tom, kdy už budeme moci normálně žít.

Tento postoj se odráží i v postupném odkladu nákupů a pořizování nových věcí či zážitků. Výrazně méně jsme začali sledovat „nabídky“ (pětinásobný pokles), méně zmiňujeme i slovo „nový“ (více než dvojnásobný pokles).

Přestože lidé vyhledávají návrat k „normálu“, jsou si vědomi, že se životní standardy budou měnit. Slovo „změna“ zaznívalo v dubnu v porovnání s březnem v konverzacích lidí 1,5x častěji. Zcela zásadní je ale pro Čechy dozvídat se pravdu (její výskyt byl ve více než 220 tisících konverzací a byl častější i než výraz karanténa) a také život v demokracii (zmínky o ní se během měsíce více než zdvojnásobily).

Newsletter