Oblast energetiky je významně ovlivněna technologickými pokroky, strukturálními změnami na trhu, regulačními zásahy i politickými vlivy. Ty přispívají k vytvoření proměnlivé kombinace aktivit, provozních pravidel a rizik. Jak to ovlivní komerční sektor i konečné spotřebitele?
Národní klimaticko-energetický plán pro Českou republiku stanovil, že by měl být do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie 20,8 %. Ministerstvo průmyslu a obchodu tento plán následně navýšilo na 22,0 %. V letošním roce se očekává posun na úroveň 15,6 %. Tento procentuální ukazatel započítává kromě elektřiny také obnovitelnou energii v dopravě, vytápění a chlazení. Podle propočtů Ministerstva průmyslu a obchodu každé procento nad
20 % vychází Českou republiku na 30 miliard korun.
Celosvětové propočty pak popisuje studie „Global Renewable Energy – Making Renewable Energy the Only Global Energy“, kterou provedla pro rok 2020 společnost Wintergreen Research. Podle ní bude třeba investovat 70 bilionů dolarů, aby bylo dosaženo 100% využití energií z obnovitelných zdrojů. Studie také poukazuje na příležitost pro společnosti podnikající v oblasti energetiky, které mohou za pomoci využití skladování elektřiny získat strategickou výhodu na trhu. Skladování energie je slibným základem pro dostatek energií z obnovitelných zdrojů, což poskytuje příležitost i výrobcům baterií a těžebním společnostem komponentních kovů, jako je lithium, kobalt a nikl.
„Efektivita ukládání energie má v globálním měřítku vzestupný trend a v každém případě slibuje mnohonásobný nárůst. Vytvoření efektivního úložiště se stalo požadavkem, nikoliv luxusem. Tento krok pak přináší zásadní změnu ve způsobu řízení, distribuce a spotřeby energie. Jednou z největších otázek malých i velkých projektů obnovitelné energie byla cena a účinnost skladování. Vzhledem k tomu, že náklady na skladování baterií klesají, rostou nové možnosti v rozšiřování obnovitelné energie,“ říká Jiří Vágner ze společnosti SSI Group.
Jak jsou na tom domácnosti? Odběratelé se stávají výrobci i dodavateli.
Zatímco země po celém světě investují do velkých projektů, jako jsou větrné nebo vodní elektrárny, stále více přibývá také aktivních spotřebitelů tzv. prosumerů. Ti vyrábějí elektřinu a uschovávají si ji pomocí bateriového systému na dobu, kdy ji budou potřebovat. Pokud dojde k nesouladu výroby a spotřeby energie, může dojít k dočasnému přebytku nebo naopak nedostatku elektřiny. Vše pak optimalizují řídící jednotky obsažené v těchto systémech.
„V případech, kdy je vyrobeno více energie, než je spotřebováno, je přebytečná energie poslána zpět do sítě. Systém také dokáže zjistit, kdy je cena elektřiny ze sítě levná, což pomáhá optimalizovat náklady na provoz domácnosti,“ říká Jiří Vágner z SSI Group.
Správu energií zajišťují tzv. chytré sítě (smart grids), které jsou schopné efektivně propojit akce všech uživatelů, kteří jsou k nim připojeni. Jedná se o elektrickou chytrou síť skládající se z přenosových a distribučních soustav vybavených stupněm inteligence, který umožňuje automatizovat, regulovat a komunikovat. Chytré sítě propojují výrobce elektřiny, provozovatele sítí, obchodníky s elektřinou, běžné spotřebitele i prosumery a vytvářejí systém, v němž mohou jednotliví účastníci vzájemně komunikovat a spolupracovat.
