Juncker: Běženci se musí registrovat, aby jim EU zajistila práva

Běženci přicházející do zemí Evropské unie se musí zaregistrovat, aby jim mohla být zajištěna odpovídající práva. Prohlásil to dnes předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Členské státy unie by podle něj také měly výrazněji finančně přispět na pomoc Turecku, které je v případě migrační krize pro EU klíčovou zemí. Komise by naopak mohla zmírnit rozpočtová pravidla pro země s eurem, které mají kvůli uprchlíkům prokazatelně vyšší výdaje. Zvažovat to však bude případ od případu.

Předseda evropské exekutivy dnes zopakoval, že EU musí omezit nekontrolovaný příliv běženců na své území. Státy by rovněž měly informovat přicházející běžence o jejich právech a o povinnostech, které rovněž mají. „Řeknu to jednoduše: žádná registrace – žádná práva,“ prohlásil Juncker během rozpravy v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Členské země EU musí podle Junckera udělat víc a musí rychleji splnit své sliby ze zářijového mimořádného summitu k migraci. Na něm státy osmadvacítky například slíbily zvýšit svou finanční pomoc programům OSN na podporu uprchlíků i podpořit evropské agentury svými experty, kteří by například pomáhali s registrací migrantů v Itálii a v Řecku. „Státy se loudají, místo aby běžely,“ podotkl Juncker.

Například Evropský podpůrný azylový úřad (EASO) podle Junckera požádal o 374 expertů a země jich k pondělku nabídly celkem 145. Agentura Frontex potřebuje 775 lidí, nabídnuto jí zatím bylo podle šéfa komise jen 326. „Je to dobré, ale zdaleka to není dost dobré,“ poznamenal Juncker.

Pozadu jsou země podle něj také v plnění slibů, které souvisejí s plánem přerozdělení 160.000 žadatelů o azyl ze Sýrie, Iráku a Eritreje, kteří se nacházejí v Itálii či v Řecku mezi ostatní členy unie. První provedené přesuny v rámci tohoto programu se uskutečnily z Itálie a týkaly se jen desítek osob.

Většina zemí EU už určila svá národní kontaktní místa, jen osm ale poslalo své zástupce přímo do Itálie a jen tři do Řecka, které je nyní nejproblematičtějším místem. Devět zemí dalo najevo, že brzy budou schopny přijmout dohromady celkem 700 lidí. „Mezera mezi sliby a tím, co je na stole, se musí snížit. Jinak přicházíme o veškerou důvěryhodnost,“ zdůraznil šéf komise.

Členské státy unie by podle Junckera také měly daleko výrazněji finančně přispět Turecku, které je v případě migrační krize pro EU klíčovou zemí. Turci potřebují asi tři miliardy eur k tomu, aby zvládli situaci, kdy je na jejich území okolo 2,5 milionu uprchlíků, řekl šéf komise. V táborech by například měly vzniknout školy a podobně.

Podle Junckera je s Tureckem na řešení migrační krize třeba těsně spolupracovat. Předseda komise přitom podpořil myšlenku možných jednání s Ankarou o uvolnění vízového režimu, či větší aktivizaci rozhovorů o přistoupení Turecka k EU a vyzval europoslance, aby tento postup podpořili. Unie však podle něj zároveň nesmí slevit ze svých základních principů.

Komise by podle Junckera mohla upravit rozpočtová pravidla tak, aby lépe reagovala na vyšší výdaje, které zemím s eurem mohou vznikat kvůli zvládání migrační krize. Postupovat ale bude případ od případu. Země, která chce flexibilnější výklad rozpočtových pravidel, musí prokázat, že se k migrační politice snaží přistupovat zodpovědně, uvedl také Juncker.

Ten se v části dnešního projevu věnoval závěrům nedělní mimořádné schůzky vybraných členských států a zemí mimo EU na takzvané balkánské migrační trase. Taková schůzka by podle Junckera nebyla potřeba, kdyby tyto státy hovořily mezi sebou. Pokud se musela konat, pak to prý naznačuje, že Evropská unie není v dobrém stavu.

Newsletter