V reakci na propad cen ropy na světových trzích dnes Kazachstán výrazně zhoršil odhad růstu ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) této středoasijské republiky se podle nové prognózy v tomto roce zvýší o 0,5 procenta, místo dosud odhadovaných 2,1 procenta. Ministr hospodářství Jerbolat Dosajev řekl, že příčinou je vedle propadu cen ropy i citelný pokles cen dalších komodit, například některých kovů.
Do nového odhadu se podle ministra již promítly současné ceny ropy kolem 30 dolarů za barel. Kazašský státní rozpočet až dosud počítal s cenou 40 dolarů za barel.
Loni ekonomika Kazachstánu zpomalila růst na 1,2 procenta, zatímco o rok dříve tempo růstu činilo 4,3 procenta. Někteří analytici ale tvrdí, že země je už v hospodářské recesi. Ratingová agentura Standard & Poor‘s, která minulý týden snížila úvěrový rating Kazachstánu na pouhý jeden stupeň nad spekulativním pásmem, předpovídá tamní ekonomice na letošní rok nulový růst.
Ceny ropy se od poloviny roku 2014 propadly o více než 70 procent a spadly na nejnižší hodnotu za více než deset let. Důvodem je výrazný převis nabídky nad poptávkou.
Levnější ropa tuto bývalou sovětskou republiku loni v srpnu donutila zrušit politiku, která bránila poklesu kurzu kazašské měny tenge vůči americkému dolaru. Tenge od té doby přišel vůči americkému dolaru o téměř polovinu hodnoty.
Rusko, Saúdská Arábie, Katar a Venezuela se tento měsíc shodly, že jsou připraveny zmrazit svou těžbu na úrovni lednové produkce, pokud totéž učiní i další producenti. Kazašské ministerstvo energetiky zatím neuvedlo, zda se k této iniciativě připojí. Írán plán kritizuje a naopak předpokládá, že bude pokračovat ve zvyšování těžby až na úroveň, kde ji měl před uvalením západních sankcí.
