Kolumbijský parlament schválil dohodu s FARC

Den po senátorech i poslanci z dolní komory kolumbijského parlamentu schválili – a to také jednomyslně – novou mírovou dohodu vlády a povstalců z organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Pro dohodu, která má ukončit konflikt trvající déle než půl století, hlasovalo podle agentury AFP 130 poslanců, žádný nebyl proti.

Jde o druhou, upravenou verzi dokumentu; tu první kolumbijští voliči v říjnovém referendu odmítli.

Dohodu podepsala vláda a povstalci minulý čtvrtek v metropoli Bogotě. Devadesát dní poté, co ji obě komory Kongresu schválí, má začít odzbrojování povstalců. Novou dohodu, která byla dojednána 12. listopadu v Havaně, již vláda voličům k lidovému hlasování nepředloží.

Senátem prošla dohoda, která obsahuje padesátku změn oproti původnímu textu, hlasy 75 senátorů, žádný nebyl proti.

Původní dohoda o konci občanské války v Kolumbii, která si vyžádala životy čtvrt milionu lidí, byla podepsána letos 26. září. Předcházela jí čtyřletá jednání v Havaně. Voliči ji ale 2. října v referendu odmítli. Jejím odpůrcům, které vede exprezident a senátor Álvaro Uribe, se nelíbí zejména to, že se někdejší povstalci budou moci účastnit politického života. Odpůrci původní dohody nesouhlasí ani s tou novou, která se podle nich jen málo liší od první.

„Potřebujeme rovnováhu mezi mírem a spravedlností, ale tato dohoda skýtá úplnou beztrestnost,“ prohlásil Uribe v rozpravě v Senátu. Ostatní senátoři mu vytýkali, že překáží nastolení míru.

Povstalci ale varují, že nezačnou skládat zbraně, dokud parlament neschválí i amnestii, znamenající propuštění asi dvou tisícovek vězněných rebelů na svobodu.

I mír může přinést riziko ještě většího krveprolití, jak se stalo za předchozího mírového procesu v 80. letech, kdy pravičácké milice, někdy i ve spolupráci se státem, zabily tisíce bývalých partyzánů, odborářů a komunistických přívrženců, připomněla agentura AP a dodala, že na územích ovládaných FARC neznámí útočníci od zářijového podpisu původní mírové dohody zabili tucet ochránců lidských práv. Celkem bylo letos zabito 70 lidí, což je více než v roce 2015 či 2014.

Newsletter