Začátkem prosince provedla Česká bankovní asociace (ČBA) průzkum mezi bankami, aby zjistila, u kolika úvěrů, které byly v moratoriu, se klienti vrátili k jejich splácení; u kolika úvěrů klienti splácet přestali a u kolika úvěrů se banky s klienty už v průběhu listopadu dohodly na restrukturalizaci, tedy odkladu, snížení výše splátky apod.
Podle statistik ČNB byl odklad splátek k 31.10.2020 poskytnut u 360 tis. úvěrů. Už v průběhu moratoria se klienti vrátili ke splácení u 120 tis. z nich. V listopadu se tedy klienti měli vrátit ke svému standardnímu splácení u 240 tis. úvěrů, což je pro představu cca 8 % z celkového počtu všech bankovních úvěrů.
Většina klientů s odloženými úvěry se vrátila ke svému splácení
ČBA se obrátila na své členské banky*, aby zjistila, jak se vyvíjelo splácení úvěru po ukončení moratoria. Od těchto bank získala ČBA údaje o 220 tis. úvěrech, které byly k 31.10.2020 v moratoriu. U 196 tis. z nich, tj. 89 %, se klienti již v průběhu listopadu vrátili k běžnému splácení.
Ze zbývajících 11 %, tj. 24 tis. úvěrů, se banky s 11 tis. klienty (46 % z 24 tis) už v průběhu listopadu dohodly na jejich restrukturalizaci. S dalšími 13 tis. klienty banky jednají, což znamená, že v průběhu prosince počet úvěrů s restrukturalizací po moratoriu dále naroste.
Rozdělení podle produktů, popř. klientského segmentu zůstalo velmi podobné zákonnému moratoriu – 62 % úvěrů představují spotřební úvěry pro fyzické osoby, 25 % jsou hypotéky fyzických osob a 13 % jsou právnické osoby a živnostníci.
„Banky ještě před ukončením moratoria odhadovaly, že budou jednat s 10 až 15 % klientů, kteří byli v moratoriu, o dalším odkladu nebo restrukturalizaci. Výsledných 11 % úvěrů, které je zapotřebí znovu projednat, ukazuje poměrně dobrý odhad. Je vidět, že banky svoje klienty velmi dobře znají. Ostatně z řadou z nich komunikovaly z iniciativy klientů nebo z iniciativy své vlastní již delší dobu před ukončením moratoria. Mám radost z toho, že katastrofické scénáře se nenaplnily,“ Vladimír Staňura, hlavní poradce ČBA.
Restrukturalizace úvěrů klientů, které se dostaly do problémů až po skončení moratoria
ČBA si ještě od zmíněných bank vyžádala informaci, u kolika úvěrů je zapotřebí řešit jejich situaci se splácením v průběhu listopadu, a přitom nebyli v moratoriu. V tuto chvíli jsou výsledky nepřesné, nicméně lze předpovědět, že půjde o nízké desítky tisíc případů (tedy něco přes 1 % z celkového trhu).
„U těchto případů banky nyní navazují komunikaci s klienty a projednávají poskytnutí restrukturalizace, včetně typu. Přesnější čísla tedy budou zřejmá na začátku příštího roku,“ vysvětluje Vladimír Staňura.
Banka žádosti nemusí vyhovět, klient může rozhodnutí „reklamovat“
Může se stát, že banka žádosti klienta o restrukturalizaci úvěru nevyhoví. V některých opodstatněných případech banka restrukturalizaci provést nemůže a ani nesmí – musí vždy jednat s péčí řádného hospodáře. Kromě toho jsou banky pod přísným dohledem ČNB, která nekompromisně zakročí, pokud má za to, že banka postupuje příliš benevolentně.
Nicméně pokud „odmítnutý“ klient s rozhodnutím banky nesouhlasí nebo jejímu odůvodnění nerozumí, může se obrátit na příslušné reklamační oddělení banky, případně na ombudsmana. Zároveň je možné nebo dokonce i vhodné obrátit se na Poradnu ve finanční tísni, která umí v takovéto svízelné situaci poradit. To už učinila za 12 let svojí existence u více než 100 tis. případů.
Další vývoj v jasnějších barvách
Počet úvěrů, které lze označit od 31.10.2020 jako úvěry k řešení, se v tuto chvíli pohybuje okolo 50 tisíc (13 tisíc úvěrů, které byly v zákonném moratoriu a předpovídané nižší desítky tisíc „nových“, pomoratorních úvěrů). 50 tisíc úvěrů představuje 1,7 % úvěrů bank. Banky s těmito klienty jednají a přesnější čísla lze očekávat v lednu. V kontextu s nejnovějšími zprávami ekonomů v tom smyslu, že se ekonomika odrazila ode dna lze předpovědět, že situace bude vážná nikoli však kritická. Záleží však samozřejmě i na budoucích opatřeních vlády.
„Banky slíbily, že se ke klientům, kteří se v souvislosti s koronavirovou pandemií obrátí na banku s žádostí o řešení své situace po skončení zákonného moratoria, budou chovat vstřícně a kde to bude jenom trochu možné, dohodnou se na další restrukturalizaci. Čísla jsou jasná. Klienti u 46 % úvěrů, které byly v moratoriu a potřebovaly řešení, získali další odklad nebo restrukturalizaci. Mám za to, že banky svoje sliby o vstřícnosti více než plní a tím také prokázaly, že individuální přístup ke klientům s potížemi se splácením funguje a je cílenější a účelnější než přístup plošný,“ Vladimír Staňura, hlavní poradce ČBA.
Autor: Vladimír Staňura, hlavní poradce ČBA
O autorovi komentáře
Vladimír Staňura je hlavním poradcem České bankovní asociace. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a na Rotterdam School of Management získal titul MBA. Působil v řadě rolí v domácím i zahraničním bankovnictví. Pro skupinu ČSOB pracoval více než 39 let. Z toho v letech 1991 až 2003 byl členem jejího představenstva. Jeho hlavní odpovědností bylo korporátní bankovnictví, poté retailové bankovnictví a IT včetně elektronického bankovnictví. V letech 2003 až 2017 byl předsedou představenstva Českomoravské stavební spořitelny, zkráceně Lišky.
Od r. 2018 pracuje pro Českou bankovní asociaci, za kterou působí ve správní radě Garančního systému finančního trhu. Kromě toho se věnuje jako poradce ČBA otázkám bydlení a jeho financování.
Vášnivě miluje rodinu, aktivní sport, čtení, cestování, cizí jazyky.
O České bankovní asociaci
Česká bankovní asociace vznikla v roce 1990 a je dobrovolným sdružením právnických osob podnikajících v oblasti peněžnictví. V současné době sdružuje 40 členů. Rolí asociace je především zastupovat a prosazovat společné zájmy členů, prezentovat roli a zájmy bankovnictví vůči veřejnosti, podílet se na standardizaci postupů v bankovnictví a na vytváření odborných zvyklostí, podporovat harmonizaci bankovní legislativy s legislativou Evropské unie a vyvíjet aktivitu v informativní a školící oblasti. ČBA je členem Evropské bankovní federace a EMMI.
