Federální rezervní systém USA jednomyslně ponechal sazbu fondů Fedu v pásmu 1,50 % až 1,75 %. To se, vzhledem ke konsistentním zprávám z Rady guvernérů Fedu, že současný postoj měnové politiky je po třech škrtech v průběhu roku 2019 přiměřený, očekávalo.
Na jedné straně pokračující ekonomická expanze, která podporuje silný trh práce, a solidní spotřeba argumentují proti dalšímu snižování sazeb. Na druhé straně přetrvávající geopolitická volatilita, měkká data o inflaci a touha vidět rovnoměrnější rozdělování mezd pravděpodobně brzdí Fed před zvyšováním sazeb.
Nový koronavirus a opatření k jeho omezení přijatá v Číně i jinde ve světě by také mohla představovat výzvu, i když předseda Fedu Powell řekl, že je příliš brzy na zhodnocení možného globálního ekonomického dopadu. Věříme, že Fed je nakloněn k holubičímu postupu, ale zdráhá se hýbat sazbou fondů Fedu v období před listopadovými prezidentskými volbami.
Během tiskové konference, která následovala po projevu, Powell uvedl, že se Fed účastnil schůzí centrálních bank organizovaných Sítí pro ekologizaci finančního systému a naznačil, že se může připojit ke skupině. Uznal, že je součástí role Fedu zvážit, zda finanční rizika spojená s klimatem mohou mít dopad na finanční stabilitu.
Očekáváme, že Fed v červnu zveřejní výsledky revize politiky ohledně strategie, nástrojů a komunikace. Možné výsledky budou pravděpodobně zahrnovat větší flexibilitu okolo 2 % inflačního cíle, což by Fedu poskytlo větší volnost při udržování akomodační politiky.
Zatímco nižší sazby udržované delší dobu nesou stále morální hazard a rizika bublin aktiv, Fed zjevně věří ve své poslání prodlužovat ekonomickou expanzi, zejména ve prospěch nízkopříjmových a vyloučených skupin. Jedná se o racionální přístup, který využívá poznatků z podpůrného terénního programu „Fed Listens“ a odráží současné prostředí, v němž se od „elitních“ institucí vyžaduje, aby odůvodnily svou existenci.
Zaměstnanost nad inflací
To nás přivádí k tomu, že Fed upřednostňuje plnou zaměstnanost před cílením na inflaci. Zatímco obojí je součástí dvojitého mandátu Fedu, zdá se, že hlavně plná zaměstnanost zaměstnává Powella. Nedávno uvedl:
„Fed Listens“ je v mnohem menším rozsahu o inflaci, než o maximální zaměstnanosti. Pokud jste naslouchali nebo jste si všímali obojího, v diskusích se vždy zaměřujeme také na inflaci, ale debaty se týkají hlavně toho, co se děje v komunitách s nízkým a středním příjmem a mezi malými podniky.“
„Skutečnost, že tyto komunity mají tak vysokou míru nezaměstnanosti a nízkou úroveň participace pracovních sil, poukazuje na to, že tam je problém. Myslím, že to také utváří naše chápání toho, co myslíme pod pojmem „maximální zaměstnanost“.“
„Vidíte také, že firmy přijímají veškerá opatření k tomu, aby některé věci v životopisech lidí, kteří v by byli diskvalifikováni v určitém prostředí, byly přehlíženy. Mnoho věcí naznačuje, že lidé z okraje pracovní síly jsou zapojováni a dostávají šance, což je skvělá věc. “
To je v rozporu s Evropskou centrální bankou (ECB), jejímž prvořadým mandátem je cílení inflace („Hlavním cílem [ECB] je udržovat cenovou stabilitu,“ říká článek 127 Smlouvy o fungování Evropské unie). Jeden z důvodů tohoto rozdílu v prioritách, a to i v případě nezaměstnanosti v eurozóně, která je na úrovni 7,6 procenta ve srovnání s USA na úrovni 3,5 procenta, lze částečně přičíst celistvější sociální síti v Evropě ve srovnání s USA.
ECB se navíc nutně více zajímá o inflaci kvůli vyššímu riziku deflace kvůli strukturálním faktorům, např. demografii a trendovým složkám růstu.
Snadnější finanční podmínky umožňují zvýšení sazeb z přebytečných rezerv
Rozvíjení programu kvantitativního uvolňování (QE) loni v září náhle skončilo. Fed plánoval přestat uvolňovat, ale zároveň byl nucen reagovat na prudké omezení likvidity na peněžním trhu.
Fed reagoval půjčováním rezerv bankám a zahájením nového programu nákupů směnek, opětovným růstem své rozvahy a zlepšováním podmínek likvidity, zatím se značným úspěchem: podmínky financování byly na konci roku tak snadné, že jednodenní sazby ani nezaznamenaly obvyklý skok.
S ohledem na tento úspěch se Fed nyní rozhodl zvýšit sazbu zaplacenou za nadbytečné rezervy o pět bazických bodů na 1,60 procenta (dříve ji v letech 2018 a 2019 čtyřikrát snížili, aby udrželi jednodenní sazby v cílovém rozmezí).
Účastníci trhu budou sledovat případné další aktualizace operací s nákupem směnek a půjčováním rezerv (v současné době je naplánováno, že zůstanou stejné alespoň do druhého čtvrtletí a minimálně do konce ledna). Jakýkoli náznak návratu ke zmenšení rozvahy by byl jistě předčasný a trh by ho nebral dobře.
