V návaznosti na zahájení ropné cenové války ze strany Saudské Arábie se cena ropy Brent dnes propadla o více než 30 % k hranici 30 dolarů za barel. V průběhu dne ceny mírně korigovaly blíže k úrovni 36 dolarů za barel, což je ve srovnání s páteční úrovní 45 dolarů propad o více než 20 %.
Již v pátek trh v návaznosti na nejistotu spojenou s koronavirem předpokládaly, že ČNB bude muset v následujícím období výrazně snižovat úrokové sazby. Do konce letošního roku tak trhy čekaly snížení sazeb o 1 procentní bod, tj. 4 standardní poklesy sazeb o čtvrtinu procentního bodu. S dnešním vývoj na trhu sázky na snižování sazeb dále zesílily, nyní trhy předpokládají, že ČNB do konce letošního roku sníží sazby hned 5 krát (viz graf 1).
Důvodem je nejen možné zpomalování tuzemské ekonomiky v návaznosti na dopady šíření koronaviru, ale i očekávaný pokles inflace vzhledem k nižším cenám ropy. Ceny ropy v tuzemském spotřebitelském koši mají váhu zhruba 3,4 %. Nicméně přenos propadu cen ropy do cen pohonných hmot je obvykle poloviční, jelikož část ceny tvoří DPH a spotřební daně. Pokud bychom tak přepokládali, že cena ropy setrvá do konce roku na současné úrovni kolem 36 dolarů za barel, byla by průměrná cena ropy v letošním roce o necelých 40 % nižší, než v roce 2019 (40$ za barel vs. 64 $ za barel). Ceny pohonných hmot (benzínu) by tak mohly za celý rok v průměru poklesnout o 17 % a přiblížit se tak hranici 25 za litr. To by vzhledem k váze pohonných hmot ve spotřebitelském koši znamenalo pokles inflace v průměru o 0,6 procentního bodu. Namísto předpokládané inflace ve výši 3,1 % v letošním roce by tak inflace měla činit 2,6 % (viz graf 2 a 3). Jde však pouze o prvotní dopad na inflaci přes ceny pohonných hmot, celkový finální dopad však může být mírně vyšší, například přes ceny autodopravy či letenek.
ING Bank však předpokládá, že ceny ropy začnou v druhém a třetím čtvrtletí opět růst nad hranici 40 dolarů za barel (viz The OPEC+ break-up: It’s not you, it’s me). To by znamenalo pokles inflace v letošním roce z 3,1 % na 2,7 % a naopak vyšší inflaci oproti dnešnímu očekávání v roce 2021 z titulu nízké srovnávací základny.
I přes propad cen ropy tak zůstane inflace v tuzemské ekonomice v průměru zvýšená, zároveň propad cen pohonných hmot je nabídkový šok, který ČNB spíše obhlíží. ČNB tak dle našeho názoru bude chtít nejdříve zhodnotit dopad šíření koronaviru na tuzemskou ekonomiku a nebude chtít případné snížení sazeb uspěchat – zejména poté, co je v únoru zvýšila. Uvolnění měnových podmínek zároveň přináší i oslabující koruna, která se dnes dostala nad hranici 25,50 Kč za euro. Reakce ČNB na současné dění na trzích sice přijít může, nebude však tak rychlá, ani tak intenzivní, jak trhy nyní očekávají. Pokud se situace v zahraničí neotočí k lepšímu, snížení sazeb v intenzitě 0,25-0,5 p.b. si letos dokážeme představit, pravděpodobně však až v druhé polovině roku.
