Holubičí komentář šéfa Fedu k rizikům nové mutace a slova CEO Moderny ohledně méně efektivních vakcín přiživily rizikově averzní náladu. Evropské akcie padají, stejně tak i futures amerických. Klesají i evropské a americké výnosy. Dolar oslabuje, ve ztrátě jsou i procyklické měny.

Komentář Národní rozpočtové rady: Tlak na české veřejné finance se stupňuje. Za jediný rok se náraz na dluhovou brzdu přiblížil o téměř dvě dekády

Pokud nedojde ke změně v plánované fiskální politice, prolomí Česko takzvanou dluhovou brzdu už za tři roky. Ukázala to nová Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou každoročně zpracovává Národní rozpočtová rada. Ještě loni přitom projekce Rady ukazovaly, že zadlužení na úrovni dluhové brzdy (55 % HDP) by mohlo Česko dosáhnout až v roce 2043. „Jediný nepříznivý rok stačil na to, aby se náraz na dluhovou brzdu přiblížil o téměř dvě dekády. Veřejné finance se dostaly pod obrovský tlak kvůli koronavirové pandemii, nicméně fiskální politika během krizového období bohužel obsahovala i nákladná opatření, jež s pandemií nesouvisela,“ uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Jako příklad jmenovala významné snížení zdanění příjmů fyzických osob nebo navyšování důchodů nad rámec zákonného valorizačního schématu.

V případě, že by český dluh skutečně dosáhl úrovně dluhové brzdy, musela by být podle zákona přijata opatření, jež by zajistila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. „Jednalo by se o zásadní kroky nejen na úrovni příjmů a výdajů centrálního rozpočtu, ale významné škrty by se nevyhnuly ani krajům, obcím či zdravotním pojišťovnám,“ popisuje Zamrazilová a dodává, že případné zvýšení daňové zátěže či vynucené omezování investičních a provozních výdajů by pocítil každý občan České republiky.

Pro ilustraci rozsahu problémů, kterým české veřejné finance nyní čelí, obsahuje Zpráva také projekci vývoje dluhu v horizontu 50 let. Ta ukazuje, že za předpokladu zachování stávajících příjmových a výdajových politik by dluh sektoru veřejných institucí dosáhl 334 % HDP.

Klíčovým problémem zůstává stárnutí populace
Navzdory dopadům pandemie je však stejně jako v minulých Zprávách i tentokrát společným jmenovatelem budoucích problémů českých veřejných financí stárnutí populace. Během pandemie se prakticky zastavily aktivity spojené s důchodovou reformou, a tak ministerstvo práce a sociálních věcí předalo vládě návrh zákona o reformě důchodového systému až letos v květnu. Realizace návrhu v předložené podobě by navíc problém dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí ještě prohloubila.

Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ukazuje, že pokud se nic zásadního nezmění, naroste podíl výdajů na starobní důchody v příštích 40 letech ze stávajících 7,7 % HDP na 12,3 % HDP. Zatímco dnes připadají na každého občana staršího 65 let bezmála tři lidé v produktivním věku, během příštích čtyř dekád tento podíl klesne na 1,6. Alternativní scénáře navíc ukazují, že problém dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí nevyřeší ani zahrnutí případných mimořádně pozitivních dopadů digitalizace a robotizace ani případný příznivější demografický vývoj. Navázání důchodového věku na očekávanou dobu dožití, tak aby každý občan strávil v důchodu v průměru čtvrtinu života, by dlouhodobou udržitelnost penzijního systému výrazně zlepšilo, byť by tento problém nevyřešilo zcela.

Česku chybí ozdravný plán
Úlevu veřejným financím by tak ve střednědobém horizontu mohl přinést zejména důvěryhodný ozdravný plán veřejných financí, který by měl zahrnovat především revizi daňového mixu, racionalizaci výdajových politik či zefektivnění fungování veřejné správy. Ozdravná konsolidační strategie pro postpandemické období však Česku stále chybí. „S návratem schodku na předcovidové úrovně se nyní počítá až pro rok 2031, a také v mezinárodním kontextu se nárůst českého zadlužení v období pandemie zcela vymyká očekávanému vývoji. Jarní výhled Mezinárodního měnového fondu dokonce Česko označuje za zemi s druhým nejvyšším očekávaným růstem zadlužení v rámci EU,“ připomíná Zamrazilová.

Z dlouhodobého hlediska by pak měla být podle Zprávy prioritou udržitelná úprava důchodového systému, která by měla brát v úvahu vedle finanční stability systému i aspekty mezigenerační spravedlnosti. Analýza mezigeneračních účtů totiž ukazuje, že největší zátěž neustálého odkládání udržitelné důchodové reformy ponesou generace narozené především v tomto tisíciletí. „Čím později se ke změnám v systému veřejných financí přistoupí, tím budou bolestivější a dražší,“ uzavírá předsedkyně Národní rozpočtové rady.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Činnost Národní rozpočtové rady zároveň přispívá k udržitelnosti veřejných financí České republiky a snižuje riziko nadměrného zadlužování státu. Členy Národní rozpočtové rady jsou Eva Zamrazilová (předsedkyně), Richard Hindls a Jan Pavel. Více informací naleznete na www.unrr.cz

Newsletter