Statistický úřad dnes zveřejnil indikátory důvěry za březen. Jde o první oficiální makroekonomické indikátory od propuknutí války na Ukrajině. Nepřekvapí proto, že důvěra v ekonomiku v březnu citelně poklesla, a to zejména mezi spotřebiteli, kde se dostala na nejslabší úroveň začátku roku 2013. Ve firemním sektoru nejvýrazněji propadla důvěra v průmyslu a stavebnictví (graf 1). Dnešní indikátory tak podtrhují ekonomickou nejistotu a zároveň další obavu z růstu cen. Stagflační charakter současného vývoje je tak zřejmý, ačkoli jakékoli odhady zpomalení tuzemské ekonomiky či vývoje inflace jsou v dané situaci velmi nejisté. Prozatím předpokládáme celoroční inflaci ve výši necelých 12 %, maximální hodnoty by měla dosáhnout v polovině roku, a to zhruba 14 %. ČNB patrně opět zvýší příští týden své úrokové sazby.
Důvěra domácností v březnu výrazně propadla a dostala se na nejslabší hodnoty od recese ekonomiky v letech 2012/2013. Důvěra domácností je tak dokonce pod úrovní po propuknutí pandemie začátkem roku 2020 a meziměsíční propad, který zaznamenala v letošním březnu, je podobné intenzity. Citelně se zvýšil podíl domácností, které očekávají zhoršení ekonomické situace i zhoršení své vlastní finanční situace. Větší část domácností také považuje svou současnou finanční situaci za horší, než byla před rokem. Mírně se také zvýšily obavy z růstu nezaměstnanosti. Výrazně však v březnu vzrostly obavy domácností z růstu cen, ty se tak dostaly na nejvyšší úroveň v historii časové řady od ledna 2003 (viz graf 2).
Důvěra mezi podnikateli v březnu propadla prozatím méně výrazně než u spotřebitelů. Snížila se důvěra zejména v průmyslu a stavebnictví, mírněji v maloobchodě, naopak mírně vzrostla ve službách, kde se zvýšil výhled na očekávanou poptávku v příštích 3 měsících. Ve všech sledovaných podnikatelských segmentech se však zhoršily výhledy na budoucí ekonomický vývoj.
Co z toho plyne: Ruská agrese na Ukrajině způsobila citelný nárůst nejistoty jak mezi domácnostmi, tak podnikateli, což není příliš překvapující. Intenzitou se propad důvěry mezi domácnostmi dostal na obdobnou úroveň jako při začátku pandemie z roku 2020. Odhady budoucího vývoje jsou v tuto chvíli velmi nejisté, jelikož bude záležet na dalším vývoji konfliktu a délce jeho trvání. Růst nejistoty, rekordní růst cen energetických a agrárních komodit a narušení dodavatelských vztahů budou však působit stagflačním směrem (tj. ve směru vyšší inflace a slabšího růstu). Prozatím tak předpokládáme, že průměrná inflace se bude letos pohybovat kolem 12 % a vrcholu dosáhne v polovině letošního roku poblíž 14% hranice. ČNB tak bude pokračovat se zvyšováním sazeb, ke kterému přistoupí příští týden. V tržních sazbách je nyní zaceněno, že by se základní sazba ČNB mohla dostat koncem roku na úroveň 5,75 %.
