Dnešní rozhodnutí bankovní rady zvýšit sazby o celý procentní bod je logické, ale je také na horním limitu růstu úrokových sazeb, vyplývajícím z platné prognózy ČNB. Lze z něj vyčíst obavy centrálních bankéřů, že by návrat inflace směrem ke koridoru inflačního cíle mohl být pozvolnější, než se dosud předpokládalo. Sazby se ale současně tímto rozhodnutím s větší pravděpodobností dostávají v horizontu nejúčinnější transmise již výrazně blíže k neutrálním hodnotám, odpovídajícím potřebám ekonomiky.
Dá se to tedy hodnotit tak, že v tuto chvíli má centrální banka hotovo. Pro úvahy o dalším směřování měnové politiky v příštím období ale bude důležitá nová prognóza, kterou bankovní rada projedná na počátku února. Je trochu škoda, že toto únorové zasedání nebude moci vzít v potaz statistiku spotřebitelských cen za leden a únor, kdy lze – oproti posledním měsícům letošního roku – čekat významný přímý i nepřímý dopad rostoucích cen energií na domácnosti.
Vánoční úvaha: letošní sérií rozhodnutí bankovní rada prokázala, že koncept inflačního cílování funguje a nemá v naší konstelaci smysluplnou alternativu. Dává totiž centrální bance možnost průběžně, pružně a citlivě reagovat na výhled inflačního vývoje a opatření kalibrovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému narušování hospodářského cyklu a strukturálních charakteristik ekonomiky. A má navíc tu výhodu, že je transparentní a tedy srozumitelný nejširšímu spektru subjektů v ekonomice, a tedy má silný potenciál ovlivňovat jejich inflačních očekávání. Průběh roku 2022 by toho měl být dokladem.
