Komentáře deníků se zamýšlejí nad sbližováním ČR s Čínou

Na netransparentní strukturu čínské investiční skupiny CEFC, Číňany bez masky obvyklé zdvořilosti, ale i na smysluplné rozvíjení vztahů s Číňany upozorňují dnešní komentáře v českých denících. Někteří autoři se sbližování s Čínou obávají, podle autora komentáře v deníku Mladá fronta Dnes (MfD) je ale daleko smysluplnější s Číňany obchodní vztahy rozvíjet a radovat se z růstu této země.

Komentátor MfD nechce obhajovat čínský komunistický režim, ale upozornit na to, že na Čínu se nelze dívat jako na zemi, která se má začít řídit „našimi“ pravidly. Čína jde svou vlastní cestou a na to, jak je Čína velká země, jsou s ní vlastně docela malé problémy, míní autor. Mávat čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi v Praze před obličejem tibetskou vlajkou je podle MfD na první pohled odvážné, ale jde jen o prázdné gesto. Žádný čínský vůdce si nemůže dovolit, aby se mu země začala rozpadat pod rukama. Proto je zcela nerealistické chtít po Číně, aby Tibet opustila, píše list.

Lidové noviny (LN) se naopak nad rozpínavostí Číny pozastavují. Autor sloupku pokládá otázku: O co jde velké říši? Pokud si čínská investiční firma s nedohledatelnými vlastníky kupuje v Česku malý pivovar a sponzoruje fotbal, jde jen o kouřovou clonu, která skrývá podstatu, míní komentátor. „Možná dnes, možná za pár let zjistíme, zda s komunistickou Čínou děláme oboustranně výhodný obchod. Každý jistě přeje Kellnerově PPF i Škodě Auto úspěch. Jen zatím stále nevíme, o co Číně jde,“ napsal deník.

Na netransparetní strukturu čínská firmy CEFC, která za deset měsíců svého působení v Česku investovala 20 miliard korun, upozorňuje i deník E15. Velkou důvěru podle něj nebudí třeba ani výbor China Energy Fund Comittee, jejž má CEFC v Číně financovat. Komentátor připomíná, že strategickým analytikem zmíněného výboru je plukovník Taj Sü, který se řadí mezi čínské armádní „jestřáby“ a o ptačí chřipce otevřeně hovoří jako o biologické zbrani USA, což je prý v plukovníkově vidění mocnost, se kterou se Čína nevyhnutelně vojensky střetne už během deseti až dvaceti let.

Také podle jiného komentáře LN je z dlouhodobého hlediska největším nebezpečím pro Západ právě Čína. „Je to jediná země, která může ještě v tomto století ohrozit vojenskou hegemonii Spojených států – našeho demokratického spojence,“ píše list. Podle autora komentáře demonstrace v Praze ukázaly, že Číňani, kteří žijí v Česku, jsou agresivní a netolerantní jedinci. Pokud by se Čína stala dominantní světovou velmocí, budou místo usměvavých číšníků v čínských restauracích častěji k vidění čínské tváře podobné těm z dnešních pražských ulic: arogantní, panovačné a bez skrupulí, varuje komentátor. A na závěr se ptá: „Opravdu se chceme stát čínským předmostím v Evropě?“

Newsletter