Mzdy v příštím roce podle Hospodářské komory ČR porostou nominálně o 4,8 až 5,0 procenta. Konkurenceschopnost firem, celou ekonomiku a růst hrubého domácího produktu ale ohrožuje vládou chystané zvýšení minimální a zaručené mzdy. Vyplývá to z analýzy komory, kterou dnes na tiskové konferenci představil její prezident Vladimír Dlouhý.
Reagoval tak na stanovisko Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), která doporučila svým členům, aby vyjednávali v podnicích pro příští rok o zvýšení mezd o pět až 5,5 procenta.
„Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula se vlamuje do otevřených dveří, když apeluje na zaměstnance, aby po svých zaměstnavatelích požadovali růst mezd. Mzdy v posledních letech rostly a v blízké budoucnosti porostou i bez zásahu odborů,“ uvedl Dlouhý.
Přirozený růst mezd je podle něho na rozdíl od umělého navyšování mezd ve státní správě úzce spjat s růstem ekonomiky a souvisí s optimismem podnikatelů i kondicí firem.
Optimismus firem je přitom patrný i z předběžných výsledků Komorového barometru, tedy ankety mezi členy komory. Do průzkumu se zapojilo 594 respondentů. Podíl malých a středních podnikatelů, kteří odpověděli kladně na otázku, jaký očekávají celkový vývoj ve druhém pololetí roku 2016, se proti minulému průzkumu v únoru 2016 zvýšil, a to na 39,8 procenta z předchozích 32,6 procenta.
Tento výsledek je druhým nejvyšším v historii průzkumů komory od roku 2008. Přitom právě malé a střední firmy zvyšují mzdy s menší ochotou než firmy velké a na celkovém optimismu v jejich případě záleží výrazně více. A co se týká velkých firem, zvyšovat mzdy plánují pro příští rok dokonce čtyři z pěti, poznamenal ředitel odboru legislativy, práva a analýz komory Ladislav Minčič. Zhoršení své celkové situace v letošním druhém pololetí očekává pouhých 11 procent respondentů.
Indikátor podnikatelské nálady vypočtený Hospodářskou komorou ČR pro druhou polovinu roku 2016 vykázal hodnotu 84,3 bodu ze 100, což je v Evropě nadprůměrný výsledek. Indikátor ukazuje na dobrou kondici české ekonomiky, která je přirozeným předpokladem zdravého vývoje mezd.
Podle komory určitý vliv na růst platů v podnikatelské sféře v roce 2017 bude mít nepochybně i výrazný růst platů ve státní správě, který má podle návrhu rozpočtu na příští rok činit významných 6,7 procenta. „Umělý tlak rozpočtové sféry je však rizikovým faktorem, protože nepřihlíží k mikroekonomickým fundamentům, zejména k produktivitě práce v konkrétní firmě, respektive odvětví,“ upozornil Dlouhý.
Zvyšování minimální mzdy znamená podle něj nejen zvyšování mzdových nákladů firem, ale i zvýšenou administrativu. Problematický je ale i institut zaručené mzdy, který je pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda, dodal. Zaručená mzda je mzda, na niž zaměstnanci vznikl nárok. Nejnižší úrovní zaručené mzdy je pak nejnižší cena práce stanovená ve vztahu ke složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce.
Vláda dnes mj. schválila, že platy úředníků ve státní službě, vojáků, policistů či hasičů od začátku listopadu stoupnou o čtyři procenta. Už minulý týden vláda rozhodla, že platy ve veřejných službách a správě vzrostou od listopadu o čtyři procenta. Mzdy lékařů a sester se zvýší o deset procent od ledna. Více peněz by tak měli získat zaměstnanci ministerstev a dalších státních úřadů, Akademie věd, České správy sociálního zabezpečení či zemědělské a potravinářské inspekce.
