V porovnání s květnem, kdy vydala přes 15 miliard korun, tak její aktivní intervence byla v červnu i červenci slabší, takřka poloviční. Důvodem bylo dění související s hlasováním o brexitu. Koruna ve druhé polovině června z důvodu nejistoty spojené s brexitem oslabila na své letošní nejslabší úrovně vůči euru, čímž potřeba aktivní intervence výrazně klesla. Celkový objem intervence tak stále zůstává poměrně nízký v porovnání se situací loni v létě nebo letos na přelomu roku, uvádí hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
Budou intervence ČNB proti koruně po srpnu atakovat 600 miliard korun?
„Objem aktivních intervencí ČNB je letos zatím slabší, než se očekávalo. Vzhledem k poměrně dobrému výkonu tuzemské ekonomiky a pokračujícím značným přebytkům zahraničního obchodu, který má našlápnuto k rekordnímu roku, lze ovšem čekat zesilující tlak na zhodnocení koruny a tím i intenzivnější aktivitu ČNB v oblasti aktivní intervence v nadcházejících měsících,“ soudí Lukáš Kovanda.
Tento silnější tlak by podle Kovandy mohl vést v krajním případě k zavedení negativních sazeb v ČR, které by centrální bance obranu závazku usnadnily. „Předpokládáme, že ČNB prozatím zůstane v případě negativních sazeb i posunu závazku nejvýše pouze u verbální intervence, tedy že je bude zmiňovat jako možný nástroj dalšího uvolnění měnových podmínek, k němuž se však v praxi neuchýlí,“ uzavírá hlavní ekonom Roklenu Kovanda.
