Největší podíl neplatičů má největší tuzemské inkasní agentury M.B.A. Finance v Praze a Středočeském kraji, naopak nejnižší na Vysočině. Přestože ztráta příjmů je často uváděna jako příčina nesplácení závazků, přímá úměra mezi počtem neplatičů a nezaměstnaností tak podle jejích dat v jednotlivých krajích neplatí.
„Nelze obecně tvrdit, že kdo přišel o práci, přestane platit své závazky. Například v Karlovarském kraji nebo na Vysočině je vysoká nezaměstnanost, a přesto neplatičů je tam v poměru na počet obyvatel nejméně. Lidé v těchto ekonomicky slabších regionech jsou zodpovědnější při zadlužování,“ uvedl vedoucí klientského servisu M.B.A. Finance Jakub Zetek.
Naopak v Praze a ve Středočeském kraji, kde mají nejmenší nezaměstnanost, je podle něj paradoxně největší podíl dlužníků. Zdejší obyvatelé totiž přeceňují své možnosti a navíc závazky častěji neplní.
V Ústeckém a Moravskoslezském kraji je počet dlužníků přímo úměrný nezaměstnanosti. V těchto regionech je to způsobeno vyšší koncentrací sociálně vyloučených skupin obyvatel s nízkou kvalifikací, což jim znemožňuje uplatnit se na trhu práce. Na jejich situaci má podíl také malá finanční gramotnost a celkově nižší zodpovědnost za způsob života, dodal Zetek.
„Existují dvě odlišné skupiny nezaměstnaných dlužníků. Jedni aktivně hledají řešení i za cenu prodeje majetku nebo krátkodobého snížení životní úrovně. Ti druzí nekomunikují a snaží se problém oddálit do chvíle, až budou mít nové zaměstnání. Což bohužel některým méně aktivním může trvat i roky,“ upozornil Zetek.
Podle analýzy dlužníků, které má společnost M.B.A. Finance ve správě, se podíl nezaměstnaných mezi neplatiči liší podle původu dluhu. Lidé co dluží za služby, jako jsou telekomunikace nebo pojištění většinou ztrátu zaměstnání neuvádějí. Zato u nesplácených úvěrů je to téměř 46 procent případů.
Pro zmírnění dopadů při ztrátě zaměstnání by si lidé měli vytvářet rezervy. Veřejné průzkumy uvádějí, že domácnosti mají průměrné úspory 116.000 korun, což odpovídá pokrytí životních nákladů na necelé čtyři měsíce. „Se statisticky průměrnými rezervami je to jako s průměrným platem. Dvě třetiny zaměstnanců je nemají,“ podotkl Zetek. Průměrná nezaměstnanost byla v únoru 6,3 procenta, což odpovídá hodnotě před krizí v roce 2008. Takže ubývá domácností, jež kvůli ztrátě zaměstnání nejsou schopné splácet své závazky.
| Podíl nezaměstnaných a neplatičů na obyvatelstvu | ||
| kraj | podíl nezaměstnaných v % | podíl neplatičů v % |
| Hlavní město Praha | 4,2 | 13,9 |
| Jihočeský kraj | 5,6 | 5,8 |
| Jihomoravský kraj | 7,2 | 9,4 |
| Karlovarský kraj | 7,3 | 3,8 |
| Královéhradecký kraj | 5,1 | 4,3 |
| Liberecký kraj | 6,5 | 4,8 |
| Moravskoslezský kraj | 8,7 | 12,0 |
| Olomoucký kraj | 7,3 | 5,0 |
| Pardubický kraj | 5,5 | 3,7 |
| Plzeňský kraj | 4,8 | 5,4 |
| Středočeský kraj | 5,5 | 12,5 |
| Ústecký kraj | 9,2 | 12,6 |
| Vysočina | 6,5 | 3,1 |
| Zlínský kraj | 6,2 | 3,7 |
zdroj: MPSV a M.B.A. Finance
