Maďarská vláda předpokládá, že tamní ekonomika v příštích dvou letech zrychlí růst na více než čtyři procenta. Podle maďarského ministerstva financí má k tomu přispět série prorůstových opatření, které představila vláda. Maďarsko a jeho premiéra Viktora Orbána, jenž od svého znovuzvolení v roce 2010 prosazuje v rámci Evropské unie velmi autonomní politiku, čekají v roce 2018 parlamentní volby.
Orbánův kabinet odhaduje, že maďarská ekonomika v příštím roce poroste o 4,1 procenta a ve volebním roce 2018 dokonce o 4,3 procenta. Předchozí prognózy počítaly s růstem o 3,1 a 3,4 procenta. Tahounem růstu se má stát vyšší spotřeba. Aby ji umožnila, uzavřela vláda se soukromým sektorem dohodu o zvýšení minimální mzdy výměnou za nižší daň ze mzdy a nižší podnikovou daň. „Dohoda zásadně ovlivní makroekonomický vývoj v příštích letech a nasměruje maďarskou ekonomiku na dráhu rychlého růstu,“ sdělilo ministerstvo.
Ministr hospodářství Mihály Varga již dříve uvedl, že vláda vypracovala šestiletý program výrazného zvyšování mezd v soukromém sektoru a snižování odvodů z objemu mezd. Průměrná reálná mzda by za tu dobu měla vzrůst o 40 procent a přiblížit se úrovni západní Evropy. Minimální mzda nekvalifikovaných zaměstnanců se v příštím roce zvýší o 15 procent z letošních 111.000 forintů (9740 Kč) měsíčně, v roce 2018 vzroste o dalších osm procent.
Maďarská vláda pod vedením strany Fidesz zestátnila soukromé penzijní fondy a uvalila mimořádné daně na banky, poskytovatele energií, telekomunikačních služeb a maloobchodníky. Získala tím další peníze do rozpočtu a nepotrestaly ji za to ani tři největší ratingové agentury, když Maďarsku po počátečním rozladění investorů letos vrátily hodnocení úvěrové spolehlivosti zpět do investiční kategorie.
Inflace, která se léta pohybovala kolem nuly, by příští rok měla stoupnout o 1,6 procenta a v následujícím roce o 3,1 procenta. Deficit státního rozpočtu by podle odhadu vlády měl v příštím roce zůstat pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP) a v dalších letech klesat.
