Výprodejní tlaky se dolaru nepouští. Americká měna oslabuje v dolarovém indexu i proti procyklickým měnám. Proti euru se obchoduje nad 1,1870 EURUSD. Koruna profituje z větší ochoty riskovat, kterou na FX trzích pozorujeme. Pomáhá i nárůst domácích tržních sazeb. Kurz se posunul krátce pod 25,50 za euro.

Majitelé jaderných elektráren zaplatí Německu 23,6 miliardy eur

Čtveřice provozovatelů německých jaderných elektráren zaplatí téměř 23,6 miliardy eur (638 miliard korun) výměnou za to, že se z velké části nebudou muset starat o jaderný odpad. Odpovědnost za jeho přechodné i konečné uskladnění převezme stát. Počítá s tím návrh, který dnes schválil německý kabinet.

Společnosti Vattenfall, E.ON, RWE a EnBW mají 23,55 miliardy eur zaplatit mezi lednem 2017 a rokem 2022 do státního fondu, z něhož se v příštích desítkách let bude financovat uskladnění vyhořelého jaderného paliva.

Právě rok 2022 je termínem, kdy by v Německu měl přestat fungovat i poslední z osmi zbývajících jaderných reaktorů. Náklady na ukončení provozu elektráren a jejich následné zabezpečení zůstávají nadále na straně energetických společností. Vláda věří, že návrh zákona Spolkovým sněmem i Spolkovou radou projde ještě do konce letošního roku.

Návrh neřeší případný smír ve sporu o odškodné, které u ústavního soudu požadují E.ON, RWE a Vattenfall. Rozhodnutí vlády kancléřky Angely Merkelové z roku 2011 o ukončení provozu jaderných elektráren do 11 let považují za porušení svých ústavou garantovaných práv.

O odklonu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé elektráren souhlasili, rozhodla původně už v roce 2000 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem. V roce 2010 však tehdejší kabinet konzervativní unie CDU/CSU a liberálních demokratů vedený Merkelovou prodloužil životnost jaderných elektráren až do roku 2036. Po neštěstí v japonské Fukušimě ale vláda otočila a vrátila se k roku 2022, s čímž ale tehdy už trojice provozovatelů nesouhlasila, především kvůli rychlosti změny.

Odklon od jádra byl v Německu prvním krokem v transformaci energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje. Ty se loni podílely z 30 procent na celkové výrobě elektřiny v zemi. V roce 2035 by měly pokrývat 60 procent německé spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.

Newsletter