Americké reálné tržní sazby měřené proti inflaci ochráněnými dluhopisy, tzv. TIPS, rostou. Výnosy 10letého instrumentu se posunul za pět dní z -1 % na -0,9 %. Dolar dnes ráno mírně slábne, procyklické měny sílí. Koruna se v závěru včerejšího dne posunula zpět k 25,50 za euro.

Masa ani dovolené se nevzdáme, ale jsme ochotni si připlatit. Průzkum srovnává přístup Čechů a Němců k ochraně klimatu

S tím, jak se o změně klimatu stále více mluví a lze i pozorovat její důsledky, mění se také původně skeptický postoj české veřejnosti k této problematice. To ostatně vyplývá i z nedávno publikované studie Rozděleni klimatem, jejíž závěry nyní rozšiřuje průzkum zadaný skupinou Amper, poskytovatelem služeb v oblasti decentralizované energetiky. Jedinečná anketa realizovaná koncem dubna agenturou NMS Market Research se totiž ptala také na to, co pro ochranu klimatu lidé dělají v praktickém životě či zdali jsou ochotni si za ni připlatit. Především však průzkum probíhal souběžně v Česku a Německu, a představuje tak jedinečné srovnání obou sousedících zemí.

Respondenti z opačných stran hranice předně přikládají ochraně klimatu odlišnou prioritu. Na stupnici od jedné do pěti vybralo první dvě možnosti označující vyšší důležitost 60 procent Čechů a 77 procent Němců. Za minimálně prioritní či bezvýznamné označilo snahy o tlumení změny klimatu shodně 4 procenta dotázaných v obou zemích. Zajímavé přitom je, že rozdělení odpovědí dle demografických ukazatelů je téměř identické. Například nejvyšší důležitost přikládají ochraně klimatu ženy, tuto možnost označily Češky stejně jako Němky bezmála dvakrát tak často jako jejich protějšci mužského pohlaví.

Výrazněji se rozchází ochota dotazovaných omezit se ve prospěch planety. Zatímco sedm z deseti Němců z ekologických důvodů létá méně, jen dva z pěti Čechů si vybírají dovolenkové destinace s ohledem na svoji uhlíkovou stopu. A zatímco konzumaci masa omezuje více než polovina Němců (51 procent) s tím, že další pětina to má v úmyslu (19 procent), smaženému květáku před řízkem by ve prospěch klimatu dal přednost jen každý pátý Čech (19 procent). Stejně je tomu s ochotou finančně podporovat environmentální projekty (23 procent Němců oproti 4 procentům Čechů) či odebíráním „zelené“ elektřiny (45 versus 8 procent). Přitom ale Češi nemají problém si za ochranu klimatu připlatit, o 10 procent vyšší cenu produktů či služeb s nízkou nebo nulovou uhlíkovou stopou by akceptovalo 55 respondentů z Česka oproti 59 procentům dotázaných Němců.

„Zatímco projekt Rozděleni klimatem zmapoval, co si Češi myslí o změně klimatu, náš průzkum měl za cíl zjistit, jak se jejich postoje projevují v praxi. Zjednodušeně lze říci, že si velká většina Čechů změnu klimatu a její důsledky velice dobře uvědomuje. Ale ochota se z ekologických důvodů uskromnit je u nás mnohem nižší. Tedy rozhodně ve srovnání s Německem, kde je ovšem citlivost vůči ekologickým tématům přece jen jedna z nejvyšších na celém světě,“ shrnuje Jan Palaščák, šéf skupiny Amper.

„Osobně mě zaujalo zjištění, že zatímco elektřinu z obnovitelných zdrojů (OZE) odebírá téměř šestkrát méně Čechů než Němců, v budoucnu by tak rádo činilo o 2 procenta více Čechů než našich sousedů, totiž 37 procent. Češi tedy neodmítají OZE jako takové, spíš po zkušenostech s podporou fotovoltaiky i jiných má pro nás slovo dotace pochybnou pachuť. A to docela právem, vždyť rozjet českou Energiewende lze i jinak, zcela tržními nástroji. Mám na mysli emisní povolenky, kdy při jejich dostatečně vysoké ceně se bezemisní zdroje začnou vyplácet samy, bez potřeby je dotovat. Ostatně podle studie Rozděleni klimatem lidé souhlasí s tím, aby bylo vypouštění skleníkových plynů zpoplatněno, tedy pokud by nějaká forma uhlíkové daně platila globálně, pro všechny znečišťovatele,“ uzavírá Palaščák, který je také iniciátorem unikátní virtuální měny CO2IN založené právě na obchodu s emisními povolenkami.

Průzkum agentury NMS Market Research proběhl současně v Česku a Německu s tím, že reprezentativní vzorek populace čítal v obou zemích po 500 respondentech.

 

Newsletter