Česká národní banka (ČNB) nesouhlasí s tím, aby nově dohlížela na činnost nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Odborná veřejnost by přitom další integraci dohledu nad bankovními a nebankovními úvěry přivítala. Vyplývá to z dnes zveřejněného materiálu ministerstva financí, který vyhodnotil veřejnou diskusi k nové právní úpravě distribuce úvěrů pro spotřebitele.
Dohled nad nebankovními poskytovateli úvěrů má nyní Česká obchodní inspekce (ČOI) na základě živnostenského zákona. Na finanční trh, tedy i bankovní poskytovatele úvěrů, dohlíží ČNB.
„Všichni respondenti s výjimkou samotného orgánu dohledu a jednoho zprostředkovatele preferují integraci dohledu, ideálně pod ČNB, a to za předpokladu jejich dostatečných kapacit. Současné rozdíly v dohledové praxi mezi ČNB a ČOI jsou nežádoucí pro celý trh, přičemž žádný jiný orgán než ČNB nedisponuje odborným aparátem, který by tuto činnost mohl vykonávat,“ uvádí materiál ministerstva financí.
ČNB na dotaz ČTK sdělila, že dlouhodobě nepodporuje rozšíření působnosti regulace na nebankovní poskytovatele úvěrů. A proto by centrální banka neměla licencovat ani distribuci jejich úvěrů a dohlížet na ně. „Nejedná se o subjekty, které přijímají vklady nebo spravují finanční prostředky a jejichž úpadek má závažné důsledky pro zákazníky, investory a finanční stabilitu,“ uvedla Kateřina Bartůšková z tiskového oddělení banky.
Ministerstvo se v materiálu odvolává na integraci dohledu do ČNB v roce 2006. Tato integrace však byla podle centrální banky reakcí na propojenost sektorů finančního trhu, přinesla významné pozitivní efekty pro dohled nad finančními skupinami, pro zabezpečování finanční stability i pro využití dohledových kapacit. „Obdobné efekty v integraci dohledu nad úvěry pro spotřebitele podle našeho názoru neexistují,“ dodala Bartůšková.
Veřejná diskuse k návrhu, který by měl sjednotit současné produktové právní úpravy spotřebitelských úvěrů s připravovanou novou úpravou úvěrů na bydlení, skončila loni 19. prosince. Veřejné konzultace se zúčastnilo 25 subjektů, z toho šest profesních asociací, pět neziskových organizací působících v oblasti dluhového poradenství, dva orgány státní správy, jeden orgán dohledu, čtyři banky, pět jednotlivců, jeden provozovatel úvěrového registru a jedna poradenská společnost.
