MF ČR: Saldo státního rozpočtu za leden až květen 2021 dosáhlo –255,0 mld. Kč

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci května deficitem ve výši 255,0 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 261,9 mld. Kč.

Pokračující protiepidemická opatření omezující ekonomickou aktivitu měla i nadále negativní dopad na daňové výnosy státního rozpočtu, jejichž pokles byl prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů. Spolu s podporou státu zaměřenou na pomoc zasaženým sektorům ekonomiky, sociálnímu a zdravotnímu systému se jedná o hlavní příčiny meziročního propadu hospodaření státního rozpočtu za prvních pět měsíců o 98,5 mld. Kč. Propad hospodaření státního rozpočtu v průběhu května o 63,0 mld. Kč byl meziročně nižší o 0,7 mld. Kč.

Podrobná data, včetně výše realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v přiložených tabulkách.

Příjmy rozpočtu ovlivněné restrikcemi ekonomické činnosti a diskrečními opatřeními meziročně poklesly o 3,3 % (-18,7 mld. Kč), z čehož daňové příjmy bez pojistného o -9,1 % (-22,7 mld. Kč). V uplynulých dvou měsících bylo patrné zpomalení poklesu, ke kterému přispěl zejména výběr daně z přidané hodnoty za duben až květen meziročně vyšší o 26,3 % (+10,2 mld. Kč). Nová úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů snížila inkaso státního rozpočtu o 7,9 mld. Kč. Příjmy mírně vylepšoval mimořádný výnos z aukce kmitočtů za 5,6 mld. Kč, na druhou stranu je zkreslilo 13 mld. Kč z výnosů z dividend realizovaných loni v březnu. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly o 2,4 mld. Kč nižší.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-37,3 %, -17,4 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021 s dopadem cca 10,7 mld. Kč na příjmy státního rozpočtu. Květnové inkaso naopak navýšila výplata odměn zdravotníkům.

Na inkasu daně z příjmů právnických osob (+12,5 %, +3,4 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+1,6 mld. Kč), se v meziročním srovnání projevila opatření ke zmírnění dopadů COVID-19. Jedná se o faktický posun lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně v roce 2020 a 2021 a dále o úpravu lhůt pro podání přiznání a zaplacení daně u elektronicky podaných daňových přiznání od roku 2021.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny změnou zákonné úpravy, vyjma marginálního dopadu zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Dosavadní pozitivní vývoj jejich inkasa (+5,9 %, +13,4 mld. Kč) převyšující tempo očekávané novelizovaným rozpočtem o 1,9 p. b. je částečně ovlivněn dopady zrušení minimálních záloh na sociální pojištění a zdravotní pojištění u OSVČ v průběhu minulého roku a výplatou odměn zdravotníkům v uplynulém měsíci.

Inkaso daně z přidané hodnoty (+2,5 %, +2,6 mld. Kč) bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací a další služby a zboží od května a července 2020, stejně jako restriktivními opatřeními proti šíření epidemie. Čistě za měsíce duben a květen byl výnos daně na úrovni veřejných rozpočtů meziročně vyšší o 18,3 mld. Kč. Hlavními příčinami jsou mimořádný propad inkasa v dubnu a v květnu 2020 v důsledku propuknutí nemoci COVID-19, vyšší počet pracovních dní v roce 2021 a také faktický posun lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně za zdaňovací období únor 2021 do 15. dubna 2021.

Inkaso spotřebních daní (-15,5 %, -9,3 mld. Kč) nadále negativně ovlivňují dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Vzhledem ke splatnosti daně by se případná uvolnění měla v inkasu projevit až s časovým zpožděním. Výrazně klesl výnos spotřební daně z minerálních olejů (-14,2 %, -4,3 mld. Kč) jako důsledek restrikcí a celkového oslabení ekonomiky, ale také snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o 1 Kč/l. Meziroční pokles inkasa nastal i v případě spotřební daně z tabákových výrobků (-21,3 %, -4,9 mld. Kč), kde se projevuje tradiční výkyv v odběru tabákových nálepek při změně sazby spotřební daně, ale také omezení přeshraničních nákupů. Uzavřená restaurační zařízení a slabý cestovní ruch snížil inkaso spotřební daně z piva (-16,4 %, -0,3 mld. Kč). Dosud klesající inkaso spotřební daně z lihu začíná od měsíce května meziročně růst (+1,7 %, +0,1 mld. Kč).

Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 10,8 % (+78,9 mld. Kč) byl i nadále určující vývoj běžných výdajů (+12,4 %, +83,8 mld. Kč), zatímco kapitálové výdaje meziročně klesly o 9,6 % (-4,9 mld. Kč). Běžné výdaje navýšila podpora vyplácená v souvislosti s epidemií koronaviru a realizace priorit vlády, proti předchozím měsícům však již dynamika zpomalila.

Na objemově nejvýznamnějších sociální dávkách (+14,1 mld. Kč) se tradičně nejvíce podílely výplaty důchodů (+11,2 mld. Kč), do jejichž výše se v roce 2021 promítá valorizace starobních důchodů o 5,8 %. Rozhodující podíl na růstu výplat dávek nemocenského pojištění (+2,4 mld. Kč) zaujímá nemocenské (+1,9 mld. Kč), peněžitá pomoc v mateřství (+0,3 mld. Kč) a ošetřovné (+0,2 mld. Kč). Z ostatních dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti (+0,6 mld. Kč).

Běžné transfery podnikatelským subjektům (+31,6 mld. Kč) zvýšily náhrady mezd a pojistného v rámci programu Antivirus A, A Plus a B v celkovém objemu 21,2 mld. Kč (+13,4 mld. Kč), programy COVID Nájemné (5,7 mld. Kč), COVID Gastro – Uzavřené provozovny (3,2 mld. Kč), COVID Ubytování (3,0 mld. Kč), COVID Lyžařská střediska (0,8 mld. Kč), COVID Kultura (0,7 mld. Kč), COVID Sport II. (0,5 mld. Kč), COVID Podpora cestovního ruchu (0,3 mld. Kč), Agricovid (0,2 mld. Kč) a ošetřovné pro OSVČ (0,5 mld. Kč). V rámci nově vyhlášených programů podpory podnikatelů COVID 2021 a Nepokryté náklady bylo vyplaceno již 4,0 mld. Kč. Na růst transferů měl vliv i převod prostředků určených na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (1,4 mld. Kč). Nemocnice, které jsou obchodními společnostmi, získaly v průběhu dubna a května 5,3 mld. Kč na mimořádné finanční ohodnocení svých zaměstnanců.

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o dvě třetiny proti stavu k 1. lednu 2020 vedlo k meziročnímu růstu o 21,2 mld. Kč.

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+15,5 mld. Kč) představují v prvé řadě prostředky na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách (+9,0 mld. Kč), které by se v tomto roce měly zvýšit o 9 %. Za meziročním navýšením stál i převod prostředků určených na financování sociálních služeb (+5,6 mld. Kč), které byly v dubnu rozhodnutím vlády podpořeny 3 mld. Kč nad rámec původního rozpočtu. V dubnu a květnu byly municipalitám uvolněny prostředky na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (2,0 mld. Kč). Stát obcím a krajům také vyplatil první příspěvěk na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 (0,8 mld. Kč).

Naopak pokles běžných výdajů ovlivnily neinvestiční nákupy a související výdaje[1] (-3,9 mld. Kč), jejichž objem hlavně loni v březnu a dubnu výrazně navýšily nákupy ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu. Pokles byl tlumen výdaji určených na nákup vakcín proti nemoci COVID-19 v objemu 1,8 mld. Kč. Loňské oddlužení vybraných nemocnic s dopadem 6,6 mld. Kč stálo za meziročním poklesem transferů příspěvkovým a podobným organizacím (-2,0 mld. Kč), kterému nezabránilo navýšení o prostředky určené na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (4,5 mld. Kč).

Kapitálové výdaje jsou počátkem roku tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Jejich objem zatím představuje přibližně čtvrtinu rozpočtu a meziroční pokles o 4,9 mld. Kč výrazně ovlivnily nepravidelné transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-4,8 mld. Kč). Pro rok 2021 byly investice státu naplánovány v rekordní výši 187,5 mld. Kč.

[1] Bez výdajů na obsluhu státního dluhu

Newsletter