Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci října deficitem ve výši 335,0 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 334,4 mld. Kč.
Omezená ekonomická aktivita na počátku roku, prohlubovaná snížením zdanění práce, kapitálu či majetku a změnou rozpočtového určení daní, se negativně promítá do inkasa daňových příjmu státního rozpočtu. Spolu s podporou státu zasaženým odvětvím ekonomiky, zdravotnímu systému a domácnostem se jedná o hlavní příčiny meziročního propadu hospodaření státního rozpočtu o 61,0 mld. Kč za 10 měsíců roku.
Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci října růstu 2,1 % (+24,6 mld. Kč), ke kterému nejvíce přispělo inkaso pojistného na sociální zabezpečení. Vývoj daňových příjmů bez pojistného (-2,4 %, -13,7 mld. Kč) nejvíce ovlivňují legislativní změny s dopadem na výběr daně z příjmů zaměstnanců a nová úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů, která snížila inkaso státního rozpočtu již o 21,7 mld. Kč. Příjmy byly letos v únoru vylepšeny mimořádným výnosem z aukce kmitočtů mobilním operátorům v objemu 5,6 mld. Kč, na druhou stranu je zkreslilo 13 mld. Kč z výnosů z dividend realizovaných loni v březnu. Rovněž příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly letos o 8,8 mld. Kč nižší.
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-36,2 %, -38,8 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021 s dopadem 12,1 mld. Kč na příjmy státního rozpočtu. Naopak pozitivní vliv měly výplaty mimořádných odměn zaměstnancům ve zdravotnictví, sociálních službách a příslušníkům bezpečnostních sborů či vojákům z povolání.
Na inkasu daně z příjmů právnických osob (+28,6 %, +23,1 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+90,8 %, +1,8 mld. Kč), se v meziročním srovnání projevila opatření ke zmírnění dopadů restrikcí. Jedná se především o plošné zrušení červnové zálohy v roce 2020, které snížilo srovnávací základnu.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce přímo dotčeny pouze zákonem o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Meziroční vývoj inkasa (+11,2 %, +49,1 mld. Kč) je ale ovlivněn dopady zrušení minimálních záloh na sociální pojištění u osob samostatně výdělečně činných v minulém roce a výplatou odměn zaměstnancům ve zdravotnictví, sociálních službách a příslušníkům bezpečnostních sborů a vojákům z povolání v tomto roce.
Inkaso daně z přidané hodnoty (+2,3 %, +5,4 mld. Kč) bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací a další služby a zboží účinnými od května a července 2020, stejně jako restriktivními opatřeními proti šíření epidemie. Od druhého čtvrtletí je již inkaso pozitivně ovlivněno postupným oživením ekonomiky.
Inkaso spotřebních daní (-4,3 %, -5,5 mld. Kč) je od počátku roku negativně ovlivněno situací související s pandemií nemoci COVID-19. Vzhledem ke splatnosti daně se restrikce a jejich rozvolnění projevují v inkasu až s časovým zpožděním. Meziročně výnos spotřební daně z minerálních olejů (-4,6 %, -2,9 mld. Kč) oslabilo i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty, nicméně již lze na vývoji inkasa pozorovat oživování ekonomiky. Meziroční pokles inkasa nastal i u spotřební daně z tabákových výrobků (-6,6 %, -3,2 mld. Kč), kde se odráží výraznější omezení přeshraničních nákupů i tradiční výkyv v odběru tabákových nálepek při změně sazby spotřební daně. Uzavřená restaurační zařízení a slabý cestovní ruch meziročně snížila inkaso spotřební daně z piva (-6,9 %, -0,3 mld. Kč), oproti tomu inkaso spotřební daně z lihu (+12,8 %, +0,8 mld. Kč) začalo od května meziročně růst.
Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 5,9 % (+85,6 mld. Kč) byl i nadále určující vývoj běžných výdajů (+7,0 %, +92,6 mld. Kč), zatímco kapitálové výdaje meziročně klesly o 5,8 % (-7,0 mld. Kč). Běžné výdaje navýšila protikrizová opatření a realizace priorit vlády. Proti předchozím měsícům však již dynamika zpomalila, v říjnu i z důvodu loňské výplaty mimořádných odměn zaměstnancům ve zdravotnictví.
Na objemově nejvýznamnějších sociální dávkách (+16,3 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+21,7 mld. Kč), do jejichž výše se v roce 2021 promítá valorizace o 5,8 %. Z dávek nemocenského pojištění (-3,6 mld. Kč) rostlo hlavně nemocenské (+1,0 mld. Kč) a peněžitá pomoc v mateřství (+0,6 mld. Kč), naopak ošetřovné (-5,2 mld. Kč) bylo ovlivněno vysokou základnou předchozího roku. Z ostatních dávek se zvýšily výsluhový příspěvek (+0,6 mld. Kč), přídavek na dítě (+0,3 mld. Kč) a příspěvek na živobytí (+0,2 mld. Kč), ovšem klesla výplata rodičovského příspěvku (-2,4 mld. Kč) a podpor v nezaměstnanosti (-0,3 mld. Kč).
Běžné transfery podnikatelským subjektům (+27,9 mld. Kč) zvýšily náhrady mezd a pojistného v rámci programu Antivirus A, A Plus a B v celkovém objemu 25,6 mld. Kč (+7,0 mld. Kč), programy COVID Nájemné (5,7 mld. Kč), COVID Gastro – Uzavřené provozovny (3,2 mld. Kč), COVID Ubytování (3,0 mld. Kč), COVID Lyžařská střediska (0,8 mld. Kč), COVID Kultura (1,1 mld. Kč), Agricovid (0,7 mld. Kč), COVID Restart sportu (0,6 mld. Kč), COVID Sport II (0,5 mld. Kč), COVID Podpora cestovního ruchu (0,3 mld. Kč) a další. V rámci později vyhlášených programů podpory podnikatelů COVID 2021 a Nepokryté náklady bylo vyplaceno již 14,8 mld. Kč. Na růst transferů měl vliv i převod prostředků určených na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (2,0 mld. Kč). Nemocnice, které jsou obchodními společnostmi, získaly v průběhu dubna a května 5,3 mld. Kč na mimořádné finanční ohodnocení svých zaměstnanců (loni v objemu 5 mld. Kč).
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o dvě třetiny proti stavu k 1. lednu 2020 vedlo k meziročnímu růstu o 26,8 mld. Kč. Transfer ze státního rozpočtu tak pokrývá okolo 35 % výdajů na veřejnou zdravotní péči.
Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+10,3 mld. Kč) představují v prvé řadě prostředky na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách (+14,8 mld. Kč), které by se v tomto roce měly zvýšit v průměru o 9 %, resp. o 4,3 %. Za meziročním navýšením stál i převod prostředků určených na financování sociálních služeb (+6,3 mld. Kč), které byly rozhodnutím vlády podpořeny 4,8 mld. Kč nad rámec původního rozpočtu. V dubnu a květnu byly municipalitám uvolněny prostředky na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (2,0 mld. Kč). Stát obcím a krajům také vyplatil příspěvky na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 (4,3 mld. Kč). Opačný dopad na meziroční srovnání měly 13,4 mld. Kč vyplacené obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů a přibližně 2 mld. Kč směřované na odměny zaměstnancům ve zdravotnictví v loňském roce.
Úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu zvýšily nárok na rozpočet o 1,3 mld. Kč, nicméně jejich úroveň je stále výrazně pod alikvotou rozpočtu.
Objem platů včetně pojistných (+2,0 mld. Kč) byl v průběhu září a října rozhodnutím vlády navýšen o 1,3 mld. Kč, které byly určeny na mimořádné odměny policistům, vojákům a zaměstnancům Vězeňské služby.
Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím meziročně klesly (-3,4 mld. Kč) i přesto, že byly v letošním roce navýšeny mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (4,8 mld. Kč) a také vyššími transfery vysokým školám (+0,4 mld. Kč) či zřízeným příspěvkovým organizacím (+0,7 mld. Kč) na jejich činnost. Převážil efekt loňského oddlužení vybraných nemocnic s dopadem 6,6 mld. Kč a mimořádného finanční ohodnocení zaměstnanců ve zdravotnictví o více než 4 mld. Kč.
Z běžných výdajů klesly i neinvestiční nákupy a související výdaje[1] (-0,6 mld. Kč), jejichž objem zejména loni v březnu a dubnu výrazně navýšily nákupy ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu. Pokles byl tlumen výdaji na nákup vakcín v objemu 5,6 mld. Kč.
Kapitálové výdaje dosáhly 114,1 mld. Kč. I přes meziroční pokles o 7,0 mld. Kč představovaly druhý nejlepší říjnový výsledek. Nejvýznamnější složku tvoří transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které svým objemem 45,8 mld. Kč již téměř dosáhly úrovně minulého roku. Důvodem jejich mírného poklesu jsou vyšší vlastní příjmy například z mýtného, které prozatím snižují potřebu transferu ze státního rozpočtu. Dalšími faktory jsou investice územních rozpočtů, na něž bylo vydáno o 3,5 mld. méně, loňské mimořádné dotace na investice sportovních oddílů a tělovýchovných jednot v objemu 1,6 mld. Kč, navýšení základního kapitálu akciové společnosti Prisko o 1,3 mld. Kč v roce 2020 a nižší požadavky Státního zemědělského intervenčního fondu na financování investiční části Programu rozvoje venkova o 1,2 mld. Kč.
[1] Bez výdajů na obsluhu státního dluhu
