Rozvoji českého průmyslu brání podle prezidenta Miloše Zemana tři problémy. Prvním je nedostatek studentů technických oborů, dalším je malý důraz na aplikovaný výzkum a také proexportní politika s důrazem na stávající tradiční obory. Prezident to řekl dnes v Brně na sněmu Svazu průmyslu a dopravy.
Průmysl je podle Zemana stále klíčovou složkou hospodářství. „Myšlenka reindustrializace vznikla ve Velké Británii již před deseti lety. Proto, aby nás průmysl nadále živil, je však podle mě potřeba vyřešit tři zmíněné problémy,“ řekl Zeman.
Změna proporcí v počtech studentů se má změnit ve prospěch technických oborů na úkor humanitních, po čemž průmysloví zaměstnavatelé volají už několik let. „Tyto lidi potřebují. Jsem principiální odpůrce školného, proto si myslím, že je řešením podnikové stipendium,“ podotkl Zeman. Výzkum by měl podle něj být více aplikovaný než základní. „A mnohem šířeji by měl být podporovaný podnikovými stipendii než dosud,“ řekl.
V proexportní politice je potřeba vsadit na nové průmyslové obory, jako jsou biotechnologie či nanotechnologie. „Nesmíme ulpívat u dosavadních oborů, třebaže se ukazují jako nosné,“ uvedl Zeman.
Naopak zmínil pochybnosti o digitalizaci průmyslu. „Nové systémy jsou dražší, pomalejší, poruchovější a nejsou kompatibilní. Při vší úctě k myšlence digitalizace bych chtěl varovat před tím, aby vedle solárních tunelů nevznikly tunely digitální,“ uvedl.
Naznačil také, že 28. října hodlá při udělování vyznamenání na Pražském hradě ocenit řadu českých průmyslníků, kteří dokázali znovu vzkřísit podniky a rozvíjet je. „Tedy baťovské podnikatele a ne zjevy typu (Zdeněk) Bakala či (Viktor) Kožený,“ řekl Zeman.
