Euro reaguje na komenty z ECB o možném snížení tempa nákupů aktiv v rámci pandemického programu už v červnu. Nehledě na komentář z ECB, ve zbytku dne vidíme rizika směrem k silnějšímu dolaru. Důvodem data za amerického trhu práce, u nichž trh čeká vytvoření cca 900 tis. pracovních míst. Překonání konsensu je rizikem vyšších US výnosů a silnějšího dolaru.

MPO reaguje na výsledky poklesu průmyslu a připravuje jeho razantní podporu

Pokles průmyslové výroby v červnu MPO nepodceňuje a připravuje řadu opatření napříč odvětvími, a to jak s s okamžitým, tak dlouhodobým dopadem na podniky. Součástí opatření je individuální přístup k jednotlivým oblastem průmyslu. S jejich profesními zástupci začíná ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček jednat, a to jak o formě podpory, tak o dlouhodobých trendech jednotlivých oborů. Ty budou i součástí Národní hospodářské strategie 2030, kterou vláda představí na přelomu roku.

Průmyslová výroba v ČR v červnu meziročně klesla o 6,4 %, po vyloučení kalendářních vlivů byla meziročně nižší o 3,8 % a po vyloučení sezónních vlivů meziměsíčně poklesla o 2,8 %. Ze sekcí průmyslu vykázaly pokles všechny tři. Těžba a dobývání meziročně klesla nejvýrazněji, a to o 12,4 %, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 6,5 % a zpracovatelský průmysl o 6,2 %. Automobilový průmysl vykázal meziroční snížení o 7,6 %. Za červnovým poklesem produkce stojí především automobilový průmysl a výroba kovových konstrukcí. Evropský trh s automobily je totiž nasycen a tentýž trh v Číně klesá. A protože Čína odebírá automobily z Německa, klesá německá poptávka po českých subdodávkách.   

MPO mimo jednání se zastřešujícími zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců z Tripartity začalo postupně připravovat opatření ve spolupráci s profesními průmyslovými svazy a odborovými organizacemi. „Založili jsme ocelářskou a uhelnou komisi, které mají jasný přesah do konkrétní podpory průmyslu, zahájili jsme rovněž například činnost platformy dodavatelů do energetického průmyslu,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

MPO paralelně připravuje zvýšenou podporu exportérů tím, že vyčlenilo 70 milionů korun pro podporu vybraných veletrhů. Připravuje se i aktivnější režim podnikatelských misí do jednotlivých destinací, s konkrétním sledováním obchodních případů a aktivnějším zapojení MPO do obchodních případů účastníků misí, spojených s dodávkami B2G. Turecko, Srbsko, USA, Malajsie, Myanmar a Švédsko jsou nejbližší cesty ministra průmyslu v příštích měsících.

Rekordní podporu mohou organizace očekávat v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. 37 miliard korun je alokováno do této oblasti jen pro příští rok, což je deset miliard více než bylo ještě v roce 2015. MPO rozjíždí společně s TAČR nový program TREND, ve stejnou dobu připravuje další program Country For Future, přičemž v dalších letech se jen z rozpočtu podpoří oba programy částkou 16 mld. Kč. MPO rozjelo historicky největší podporu inovativním firmám v oblasti pokročilých technologií. To zahrnuje i změnu struktury automobilového průmyslu, proto připravuje ve spolupráci z hlavními aktéry  trhu prostředí pro přechod na e-mobilitu i na vodík. Vyšší podporu inovací pro podniky zajistí i jednodušší režim pro odpočty na výzkum a nový systém investičních pobídek, který byl definitivně uzákoněn podpisem prezidenta.

Problém s nedostatkem zaměstnanců bude řešen zvýšenou kvótou až na 40 tisíc ukrajinských pracovníků ročně a současně necelými 10 tisíci pracovníky z ostatních zemí mimo EU. Dlouhodobý problém, spojený zejména s nedostatkem technických profesí, řeší MPO s ostatními resorty přípravou legislativy duálního systému vzdělávání, zaváděním předmětu Technika na ZŠ, zvýšenou podporou kolaborativního výzkumu VŠ a podniků a rovněž přípravou zákona o mistrovských zkouškách.

Dlouhodobým cílem je vytvořit prostředí založené na finální produkci, přidané hodnotě, nezávislosti a tím i udržení vysoce stabilního pracovního trhu. „To je důvodem, proč připravujeme Národní hospodářskou strategií 2030, která poprvé prováže vědu a inovace s průmyslem, energetikou nebo dopravou, vše ve vazbě na vzdělávání, regiony a trh práce. Jeho součástí bude i Národní investiční plán,“ dodal Havlíček.

S tím je spojena i příprava nového programového období Evropských strukturálních fondů (ESF), v rámci nichž MPO počítá, že v období 2010-2030 přerozdělí firmám minimálně 100 mld. Kč, a to zejména podnikům investujícím do průmyslu 4.0, umělé inteligence, chytré energetiky nebo např. energetických úspor. Zdroje z ESF, určené pro podniky, budou přitom přednostně směřovány do cílových opatření připravované hospodářské strategie, které budou mimo národních a evropských zdrojů financovány ve zvýšené míře i privátními zdroji, a to na bázi finančních nástrojů.

Newsletter