MPSV má předložit zákon o sociálním bydlení a zálohovém výživném

Zákon o sociálním bydlení a také normu o zálohovém výživném by měla v roce 2017 předložit ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Prosazovat chce i model výraznější valorizace penzí. Do podzimních voleb připraví návrh na zvýšení minimální mzdy pro další rok. Čeká ji také prosazování otcovské dovolené či kratší rodičovské s vyšším příspěvkem.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před nedávnem shrnul deset hlavních úkolů vlády do voleb. Polovina z nich připadá ministerstvu práce a jeho šéfce, nebo se na nich podílejí. Předseda vlády zmínil zákon o sociálním bydlení, normu o zálohovém výživném, zvednutí nemocenské dlouhodobě nemocným, návrh na růst minimální mzdy od ledna 2018 a také návrh na zvýšení platů ve veřejném sektoru.

Zákon o sociálním bydlení měl podle původních plánů platit už od ledna 2017. Přípravy ale nabraly zpoždění, na podobě normy nepanuje shoda ani v koalici. Zástupci organizací na pomoc lidem v tísni i některých měst, akademici a někteří politici se obávají, že se složitý zákon už nepodaří do voleb přijmout. Panují ale i obavy z toho, že ministerstvo práce nakonec předloží okleštěnou normu, aby se stihla projednat a prosadit.

Marksová zatím v koalici dvakrát neuspěla s návrhem na zálohové výživné. Chystá se ho předložit znovu. Vládní strany ve své koaliční dohodě uvedly, že prosadí zákonnou úpravu o zálohovaném výživném, které by za neplatiče alimentů poskytoval stát. Hnutí ANO vyplácení „další dávky“ od státu odmítá.

Marksová by měla dát lídrům koalice i návrh na změnu valorizace penzí. Zvedat by se měly výrazněji, a to o polovinu růstu reálných mezd místo nynější třetiny a o růst životních nákladů důchodců místo růstu nákladů všech domácností. Ročně by to stálo zhruba tři miliardy navíc. Podle ministryně by rychlejší růst penzí měl zabránit pádu seniorů a seniorek do chudoby. Sobotka řekl, že pokud se vládní strany na úpravě shodnou, mohla by se dostat jako poslanecký pozměňovací návrh do důchodové novely o omezení penzijního věku na 65 let, kterou projednává Sněmovna. Návrh by se tak mohl schválit ještě do voleb.

Ministerstvo práce má připravit i návrh na zvýšení minimální mzdy pro rok 2018. Premiér by chtěl, aby vláda o výši rozhodla v prvním pololetí. Nejnižší výdělek se „bude pohybovat na úrovni 40 procent průměrné mzdy“, uvedl Sobotka. K přiblížení k tomuto podílu se kabinet zavázal ve vládním programu. Do voleb by také mělo být jasné, o kolik se zvednou platy hasičům, učitelům, policistům či umělcům. Návrh na přidávání ve veřejném sektoru pak sepíše ministerstvo práce.

Podle plánů resortu by od června měly v Česku začít vznikat ošetřovatelské domy, které by poskytovaly sociální i zdravotní služby. Od září by pak měla platit komplexní novela o sociálních službách. Ministerstvo práce navrhuje také snížení sociálních odvodů rodičům více dětí, zvýšení nemocenské dlouhodobě nemocným a zavedení ošetřovatelského volna pro ty, kteří se starají o nemohoucí členy rodiny. Některé z novel ale ještě nejsou hotové, ty dokončené kabinet zatím neprojednal. Není tak jasné, jestli se plány vůbec do voleb stihnou prosadit.

Ve Sněmovně už jsou ale novely s otcovskou dovolenou a kratší rodičovskou s vyšším příspěvkem. Podle premiéra projednávané zákony šanci na přijetí mají a Marksová by je měla v Parlamentu prosadit. Sobotka před nedávnem zmínil i zavedení podpory „pracujících rodin s dětmi“, zatím ale s Marksovou návrh nepředstavil. Vláda v prosinci začala projednávat plán ministerstva práce na zvýšení přídavků na děti o stokorunu a rozšíření počtu rodin, které by na dávku dosáhly. Resort to navrhuje jako opatření na podporu samoživitelek a samoživitelů. Jednání kabinet odložil.

Newsletter