Soubor „Kalkulačka veřejných příjmů“ je jednoduchým nástrojem, který umožňuje rámcově simulovat očekávané fiskální dopady změn v nastavení hlavních parametrů nejvýznamnějších daní/pojistného v České republice. Jeho účelem je přispět k racionalizaci debaty o případných úpravách daňového mixu v České republice, kterou si vysoké deficity veřejných financí pravděpodobně vyžádají.
Nástroj není učen k přesné predikci příjmů při alternativním nastavení daňového mixu, nýbrž k ilustraci potenciálu změn v daňových/pojistných sazbách řešit současnou fiskální nerovnováhu. Z tohoto důvodu také kalkulačka obsahuje řada modelových zjednodušení.
- Změny v daňových výnosech jsou kalkulovány staticky a nezohledňují tak případné dynamické reakce ekonomických subjektů, které by mohly ovlivnit velikost daňových základů. Odhadovat tyto reakce je velmi komplikované, neboť neexistuje dostatek studií s kvalitními odhady elasticit daňových základů na výši sazeb. Zatímco při malých změnách daňových sazeb bude vliv dynamického přizpůsobování velmi omezený, při velkých změnách již může být zkreslení významné.
- Výnos spotřební daně z minerálních olejů je dominantně tvořen výnosy spotřební daně z pohonných hmot, a proto je tato položka modelována na základě efektivní sazby daně z benzínu a motorové nafty. Ke stejnému zjednodušení bylo přistoupeno v případě spotřební daně z tabákových výrobků, kde je výnos daně dominantně tvořen spotřební daní z cigaret.
- Dále je nutné poznamenat, že platba za státní pojištěnce je v akruálním výkaznictví rozpočtově neutrální položkou, která je zanesena na příjmové i výdajové straně zároveň.
Základní nastavení vychází z platné legislativy a plánovaných příjmů sektoru vládních institucí pro rok 2021. Zdrojová data jsou převzata z Ministerstva financí ČR[1] a Českého statistického úřadu. Údaje o výnosech jsou v akruálním vyjádření.
Jak „Kalkulačku veřejných příjmů používat?
Levá část nástroje (sloupce D až E) obsahuje informace o parametrech a výnosech jednotlivých daní/pojistného v roce 2021. Sloupec G ukazuje průměrný význam jednotlivých skupin daní v zemích OECD a jeho porovnáním s údaji ve sloupci F je tak možné posoudit, jak moc se náš daňový systém odlišuje. V podbarvených buňkách ve sloupci H je možné měnit vybrané parametry jednotlivých daní a pojistného. Nástroj následně vypočte potenciální fiskální dopady a zachytí jejich vliv na očekávané saldo hospodaření sektoru veřejných institucí (buňka I38).
Jsme si vědomi, že konsolidaci veřejných financí není možné redukovat pouze na úpravu příjmové strany veřejných rozpočtů, ale bude potřeba přijímat opatření i na výdajové straně. Tento nástroj tudíž neaspiruje na kompletní „kalkulačku“ veřejných rozpočtů, nýbrž umožňuje rámcově simulovat očekávané fiskální dopady změn v nastavení hlavních parametrů nejvýznamnějších daní/pojistného v České republice.
[1] MFČR: Konvergenční program České republiky, duben 2021; MFČR: Makroekonomická predikce ČR, duben 2021; MFČR: Materiály na jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, duben 2021
