Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů. Na tiskové konferenci po dnešním jednání summitu NATO ve Varšavě to řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Vojáci USA budou podle něj základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě.
Prapory budou na místě od příštího roku a to tak dlouho, jak bude potřeba.
Podle Stoltenberga rozhodnutí ukazuje sílu transatlantické vazby a dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou alianci. „Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispějí,“ podotkl generální tajemník NATO k ohlášenému kroku.
Protiraketová obrana v Evropě bude pod velením NATO
Summit NATO ohlásil základní operační schopnost systému protiraketové obrany. Podle Stoltenberga to znamená, že americké lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antiraketový systém v Rumunsku jsou nyní schopny spolupracovat pod aliančním velením a kontrolou.
„Důležité je, že systém, který budujeme, je zcela obranný,“ zdůraznil Stoltenberg. Jeho cílem je ochrana proti hrozbám přicházejícím zvnějšku „euroatlantické oblasti“.
Systém není hrozbou pro ruské strategické jaderné zbraně a jejich odstrašující schopnosti, poznamenal generální tajemník NATO. Projekt protiraketové obrany vyvolává opakovanou kritiku ze strany Ruska.
NATO nechce konfrontaci, stojí o dialog s Ruskem
Rusko by nemělo a nesmí být izolováno, řekl po jednání summitu NATO Stoltenberg. Aliance podle něj nejen posiluje svou obranu kvůli nové bezpečnostní situaci, ale dál se také snaží o konstruktivní dialog s Moskvou.
„Nechceme novou studenou válku, nechceme nové závody ve zbrojení a nehledáme konfrontaci,“ řekl Stoltenberg. Připomněl, že Rusko je největší soused NATO, stálý člen Rady bezpečnosti OSN a hraje významnou roli při zvládání bezpečnostních výzev v Evropě a okolo ní.
Aliance má podle Stoltenberga právě kvůli vyšší vojenské aktivitě v Evropě zájem dohodnout se s Ruskem na „pravidlech provozu“, je totiž třeba vyhnout se nehodám a nedorozuměním.
Stoltenberg dodal, že o rozhodnutích summitu bude informovat ruskou stranu ve středu na jednání Rady NATO-Rusko.
NATO ukazuje odhodlání bránit všechny své členy
Na svém summitu, který dnes začal v polské metropoli, Severoatlantická aliance zdůrazňuje odhodlání čelit nepředvídatelnému Rusku v době, kdy nedávné britské rozhodnutí odejít z Evropské unie zpochybnilo projekt evropské integrace. Americký prezident Barack Obama ale zdůraznil, že evropské země jsou a zůstanou nejbližšími spojenci USA a že bezpečnost Evropy a Ameriky je nedělitelná.
Oznámil také, že v Polsku bude tisícovka amerických vojáků tvořit základ jednoho ze čtyř vznikajících vícenárodních praporů, na summitu dohodnuté další posily východního křídla NATO.
Končící britský premiér David Cameron si dal při příjezdu na schůzku záležet, aby jeho sdělení bylo zcela jasné. „Neotáčíme se zády k Evropě. Neotáčíme se zády k evropské obraně a bezpečnosti,“ prohlásil.
Britové plní slib a vytvoří základ dalšího z praporů pro Pobaltí, asi v Estonsku. Dalšími zeměmi, které se zachovají podobně, budou Němci a Kanaďané. Vojáci se budou v Estonsku, Lotyšsku a Litvě střídat, jimi tvořená jádra jednotlivých praporů doplní menší jednotky z dalších států. Smyslem je varování případnému agresorovi, že útok na tuto vojenskou sílu znamená konflikt s mnoha členy NATO.
Polsko je z chování svého ruského souseda po anexi Krymu a po ukrajinské krizi viditelně nervózní, prezident Andrzej Duda dnes několikrát volil velmi silná slova. „Sledujeme politiku agrese a trvající nedostatek respektu k mezinárodnímu právu, suverenitě a územní celistvosti,“ prohlásil na úvod summitu.
Rusko doufá ve vítězství zdravého rozumu, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ve středu se mají sejít velvyslanci NATO a jejich ruský protějšek. Poslední podobná schůzka v dubnu skončila neúspěšně, obě strany si jen ověřily, že se v názorech diametrálně rozchází.
NATO trvá na plném prosazení mírových dohod z běloruského Minsku. Obama dnes poznamenal, že do té doby budou trvat hospodářské sankce, které na Rusko federaci uvalily USA i EU. Ukrajinský prezident Petro Porošenko už je ve Varšavě. Jednáním s ním dvoudenní summit v sobotu skončí a Porošenko nepochybně uslyší ujištění o trvající politické i praktické podpoře ukrajinské územní celistvosti i reformního úsilí.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že NATO si nepřeje studenou válku, která je podle něj historií. Je však odhodlané bránit územní celistvost všech svých členů i ve zhoršené mezinárodní atmosféře.
Čtyři prapory v Pobaltí a Polsku nejsou jedinou alianční reakcí na měnící se a nebezpečnější bezpečnostní situaci na východ od NATO.
Už před dvěma lety na summitu ve Walesu se aliance dohodla na největším posílení své kolektivní bezpečnosti od konce studené války. Ztrojnásobeny byly síly rychlé reakce, jejich součástí je nově také asi pět tisíc mužů schopných zasáhnout v řádu dní. Aliance ustavila nové velitelské prvky a buduje na východě sklady s připravenou technikou.
Členské země také partnery v Pobaltí podporují na dvoustranném základě, příští rok by měli pomáhat i Češi v rámci plánu visegrádské skupiny.
Na větší počet bezpečnostních aktivit jsou třeba peníze a to je další téma summitu. Stoltenberg opakovaně připomíná evropským zemím potřebu zastavit propad obranných výdajů a postupně začít investovat více, aby se v průběhu desetiletí státy v tomto ohledu dostaly na dvě procenta hrubého domácího produktu. Český ministr obrany Martin Stropnický dnes ve Varšavě řekl, že Česku by se to mohlo podařit do roku 2025.
Ještě před začátkem dnešního summitu se NATO dohodlo s Evropskou unií na spolupráci v oblastech jako je kybernetická bezpečnost, hybridní hrozby či kooperace na moři. Lodě NATO už pomáhají plavidlům EU při zvládání migrační krize v Egejském moři a jedná se o centrálním Středomoří.
Alianční summit by měl dnes rozhodnout i některé další věci. Pod vedení NATO by se měl dostat v Evropě budovaný protiraketový štít, kyberprostor se má pro NATO stát bojištěm na stejné úrovni pevniny, moře či vzduchu.
U dnešní večeře, kterou pořádá polský prezident Duda, budou moci šéfové států a vlád v neformální atmosféře debatovat nejen o budoucnosti vztahů západního světa a Ruska, ale také o další významné hrozbě, tedy o pásu nestability jižně a jihovýchodně od aliančních hranic.
NATO na summitu rozhodne například o posílení výcviku iráckých bezpečnostních sil či o poskytnutí radarových letounů AWACS pro potřeby mezinárodní koalice, která v Iráku a Sýrii bojuje proti teroristické organizaci Islámský stát.
V sobotu bude summit pokračovat diskusí o budoucnosti největší zahraniční mise NATO, tedy operace Rozhodná podpora v Afghánistánu. Skončí pak setkáním šéfů států a vlád aliančních zemí s ukrajinským prezidentem.
