Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost v časech nebývalých poklesů HDP zůstávají i téměř po roce mírné. Česko tak zůstává zemí EU s jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou očekávatelné, ale nijak zásadní. Obecná míra nezaměstnanosti byla na konci února ’21 blízká té na konci ledna. Předvídání vývoje nezaměstnanosti je však s ohledem na počet neznámých faktorů obtížné.
- Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci února ’21 (4,3 %) byl oproti únoru ’20 vyšší o 1,3 procentních
bodů (p. b.). U mužů o 1,2 p. b. a u žen o 1,4 p. b. - Stagnace počtu nezaměstnaných je dána podobným přílivem a odlivem nezaměstnaných. Muži i ženy oproti únoru předchozího roku
zaznamenali odlivy nižší. - Nejvyšší meziroční tempo růstu počtu nezaměstnaných vykazují profese Služeb a prodeje, Úředníků, Technických pracovníků
a Specialistů. Nárůsty jsou u obou pohlaví obdobné. - Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci; ale právě tato skupina zaznamenává
společně s Pracovníky v zemědělství nejnižší meziroční nárůsty nezaměstnanosti. Covid-19 krize nejvíce zasáhla Pracovníky ve službách
a prodeji, kteří vykazují nadprůměrnou míru nezaměstnanosti. - Nejvyšší tempo nárůstu nezaměstnanosti u mužů sledujeme ve věkové kategorii 20–24 let. Ženy vykazují nejvyšší tempa růstu kolem
důchodového věku a také v kategorii 30–39 let. - Míry nezaměstnanosti jsou vyšší u mladších ročníků a pracovníků okolo důchodového věku. Růsty počtu nezaměstnaných jsou však
v těchto skupinách nižší. - Podstatně výraznější tempo růstu zaznamenali lidé se středním vzděláním, bez i s maturitou.
- Ženy i muži v posledních 3 měsících opouštěli úřady práce podobně rychle, ale výrazně pomaleji než před rokem. Oproti loňsku se více
zpomalily odchody během 4.– 9. měsíce trvání nezaměstnanosti. To zvyšuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let, který od nástupu krize roste a je vyšší u žen. - Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Zdaleka nejvyšší tempo nárůstu
počtu nezaměstnaných zaznamenal kraj Karlovarský (+3,0 p. b.), Ústecký a Praha (+1,7 p. b.). - Česko nadále vykazuje jednu z nejnižších měr i růstů obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU od počátku krize covid-19.
Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich
