Česko může v končícím programovém období podle nejhoršího scénáře přijít až o 105 miliard korun na projekty financované z evropských fondů. Čerpání peněz z fondů EU totiž i přes zvýšené úsilí patří v ČR k nejpomalejším ze zemí EU. Varuje před tím aktuální zpráva EU report 2015, kterou dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ještě loni úřad v publikaci odhadoval, že Česko nedočerpá 65 miliard korun.
NKÚ poukázal na to, že letos musí Česko vyčerpat zhruba 215 miliard korun, což představuje 30 procent částky, kterou měla země k dispozici za celé sedmileté programové období. „Nejkrizovější varianta hovoří o nedočerpání ve výši až 85,1 miliardy korun v roce 2015, což by znamenalo celkové nedočerpání za roky 2013 až 2015 ve výši 105 miliard korun,“ píše NKÚ v letošní verzi každoroční zprávy o finančním řízení prostředků EU v ČR s tím, že tato hrozba není zcela nereálná.
Jen v roce 2013 nedočerpalo Česko 11,4 miliardy korun, loni pak nevyužilo dalších 8,5 miliardy korun.
Podle NKÚ se Česko s problémy v čerpání evropských dotací potýkalo od počátku programového období 2007 až 2013. Jako hlavní problémy vidí výrazné zpoždění v zahájení čerpání peněz způsobené zdlouhavými schvalovacími procedurami, roztříštěností a častými úpravami pravidel a metodik. „Příčinou tohoto stavu byl zejména velký počet programů a rovněž složitost jejich implementační struktury,“ uvedl NKÚ.
Zlom podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly nastal v letech 2010 až 2012, kdy začaly vyplouvat na povrch závažné korupční kauzy. „Evropská komise zasáhla a s ohledem na nefunkčnost auditního orgánu a ohrožení důvěryhodnosti celého řídícího a kontrolního systému přistoupila k plošnému pozastavení proplácení u všech operačních programů,“ uvedl Kala.
Chyby v čerpání evropských peněz zjistil i NKÚ, který od roku 2004 při 87 akcí zkontroloval na tisíc subjektů. Při nich zjistil 2000 případů porušení národních a evropských právních předpisů a dalších více než 5200 porušení jiných norem, hlavně závazných pravidel, postupů a smluvních podmínek.
Nejčastější chyby se týkaly porušení zákona o veřejných zakázkách, špatného výběru projektů a nedostatečné kontroly způsobilých výdajů a dosahování cílů projektů. NKÚ v návaznosti na výsledky těchto kontrol podal 28 trestních oznámení a dalších 93 podnětů finančním úřadům.
V období 2007 až 2013 mohlo Česko z Bruselu získat 26 miliard eur, tedy přibližně 703 miliard korun. Z hlediska jejich čerpání je však Česko nejhorší z celé unie. Všechny projekty přitom musí být dokončeny a proplaceny nejpozději do konce letošního roku.
I přes tyto nedostatky bylo prvních deset let členství ČR v EU podle Kaly úspěšné. Česko totiž v období 2004 až 2014 získalo z evropských fondů o 410,2 miliardy korun (15,7 miliardy eur) více, než zaplatilo. Do rozpočtu EU v letech 2004 až 2014 odvedlo 387,3 miliardy korun (14,5 miliardy eur) a získalo 797,5 miliardy korun (30,2 miliardy eur). „Tyto peníze přispěly k vytvoření 134.000 pracovních míst, k vybudování či rekonstrukci téměř 3000 kilometrů silnic a železnic nebo třeba k regeneraci 42.000 bytů,“ podotkl Kala.
