Rodičům dvou a více dětí by se mohly snížit odvody na sociální pojištění. V novele o pojistném na sociální zabezpečení to navrhuje ministerstvo práce. Podle něj změna podpoří porodnost v Česku. Z předlohy, kterou by měla v pondělí projednat vláda, vypadlo původně plánované zvýšení odvodů bezdětným. S novelou zásadně nesouhlasí ministerstvo financí a žádá její stažení. Vadí mu snížení příjmů z pojistného, růst administrativy i další výdaje na úředníky. Výhrady mají také jiné resorty, zaměstnavatelé či odbory.
S doporučením snížit odvody rodičům dvou a více dětí přišla důchodová komise. Navrhovala i zvýšení sazeb bezdětným. Toto opatření narazilo na odpor. Podle ministerstva financí i dalších resortů by bylo diskriminační. Odbory ho označily za necitlivé vůči těm, kteří děti mít nemohou. Zvýšení odvodů lidem bez potomků o procentní bod na 7,5 procenta vyměřovacího základu autoři z novely tedy vyškrtli.
Podle nynějšího návrhu by stejně jako nyní – tedy 6,5 procenta vyměřovacího základu výdělku – odváděli lidé bez dětí a rodiče jednoho dítěte. U dvou dětí by sazba činila pět procent, u tří 2,5 procenta a u čtyř a více by byla nulová. Pojistné by se změnilo i většině osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které nyní platí 29,2 procenta – 28 procent na důchodové pojištění a 1,2 procenta na politiku zaměstnanosti. Tato sazba by zůstala bezdětným a těm, co mají jedno dítě. Rodiče dvou dětí by odváděli 27,7 procenta. U tří dětí by to bylo 25,2 procenta a u čtyř a více potomků 22,7 procenta.
Ročně by příjmy systému, z něhož se vyplácejí důchody, klesly o 3,8 miliardy. Už léta jsou nižší než výdaje. Podle ministerstva práce by sníženou sazbu mohlo mít asi 730.000 lidí, tedy kolem 13 procent pracovníků. Slevu by mohl získat vždy jen jeden z rodičů. Nárok na ni by měli i pěstouni a registrovaní partneři. Podle ministerstva práce by lidem s výdělkem kolem 23.000 korun zbylo po snížení odvodů v peněžence měsíčně podle počtu dětí zhruba o 340 až 1500 korun víc, u výdělku kolem 46.000 by to bylo o téměř 700 až 3000 korun víc.
Česká správa sociálního zabezpečení by kvůli nové agendě musela přijmout 108 lidí, vybavit je a upravit informační systém. První rok by ji to stálo podle podkladů pro vládu 107,9 až 110,9 milionu korun. Pro zaměstnavatele by změna znamenala víc administrativy, museli by ročně vydat zhruba 225 milionů navíc.
Podle ministerstva financí jsou navrhované změny nesystémové, nejsou technicky domyšlené, prohloubil by se schodek rozpočtu a vzrostla by administrativa. Resortu vadí i přijímání dalších úředníků a vyšší zátěž pro firmy. To, že nižší odvody přimějí lidi mít víc dětí, považuje za nepodloženou domněnku. Podotkl, že už nyní mají rodiče na děti daňové slevy. Navrhované změny odmítla i hospodářská komora. Podle odborů jsou nejvhodnějším opatřením na podporu rodin přímé příspěvky.
Novela původně počítala i se vznikem nového registru za 60 milionů korun a s tím, že by ministerstvo vnitra vydávalo potvrzení o společném bydlišti rodičů s dětmi. Stálo by ho to 142 milionů navíc. Resort to odmítl. Registr i povinnosti vnitra pak z novely vypadly.
Model s nižšími odvody pro rodiče nemá žádná země EU. V minulosti ho zavedlo Slovensko. Po dvou letech ho ale kvůli vysokým nákladům a náročné administrativě zrušilo.
Pokud by vláda novelu schválila, dostal by ji k projednání ještě Parlament a v případě schválení k podpisu prezident. Nová pravidla by pak začala platit půl roku po vydání ve sbírce zákonů.
Sazba sociálního pojištění podle počtu vychovávaných dětí v procentech
| Počet dětí | Zaměstnanci | OSVČ |
| Bezdětní | 6,5 | 29,2 |
| Jedno dítě | 6,5 | 29,2 |
| Dvě děti | 5 | 27,7 |
| Tři děti | 2,5 | 25,2 |
| Čtyři a víc dětí | 0 | 22,7 |
Zdroj: Návrh novely o pojistném na sociální zabezpečení
