Jen pomalu se rozbíhající využívání peněz z evropských strukturálních fondů ze strany členských zemí je důvodem, proč je v návrhu rozpočtu EU na příští rok na tuto oblast vyčleněno méně prostředků. Novinářům to dnes v Bruselu řekl Vazil Hudák, hlavní vyjednávač slovenského předsednictví pro rozpočtovou problematiku. Členské země v polovině září potvrdily svou představu rozpočtu pro další vyjednávání, svou vlastní pozici začne tuto středu hledat také europarlament.
„Nemá to žádnou souvislost s problematikou migrace,“ zdůraznil dnes Hudák ve spojitosti se snížením peněz pro takzvané kohezní země v návrhu rozpočtu na příští rok.
Na „hospodářskou, sociální a územní soudržnost“ navrhly pro rok 2017 státy EU reálně pro platby vyčlenit přes 37,1 miliardy eur (asi bilion Kč), proti letošnímu roku je to snížení o skoro 24 procent.
V závazcích, které představují to, co by podle dohod a smluv mohlo být daný rok zaplaceno, návrh rozpočtu z dílny členských zemí u kohezní politiky uvádí 53,6 miliardy eur (asi 1,5 bilionu Kč). Strukturální fondy představují spolu se společnou zemědělskou politikou každoročně největší část unijního rozpočtu.
„Je to do značné míry výsledek toho, že ještě do loňského roku se velmi šturmovalo v tom, aby se vyčerpaly zdroje z předcházejícího období 2007 až 2013. V mnohých zemích se tak teprve teď začínají rozbíhat práce na novém programovém období,“ poznamenal Hudák.
Je podle něj zároveň logické, že peníze, které v rozpočtu jsou a zjevně nebudou členskými státy využity jinak, je možné přesunout také do oblastí, které pomáhají zvládat migrační krizi. O více než 24 procent je tak v návrhu rozpočtu posílena například kapitola „Bezpečnost a občanství“.
Někteří politici ze západoevropských členů EU dávali v minulých měsících najevo možnost, že by východoevropské země, které se odmítavě staví k přerozdělování žadatelů o azyl, mohly být za svou neoochotu „trestány“ právě snížením prostředků, které dostávají v rámci takzvané politiky soudržnosti, tedy z evropských fondů.
Diplomaté ale opakovaně podobnou možnost vyloučili. Celková částka, která bude ve fondech dostupná pro jednotlivé státy, už byla dohodnuta na celé sedmileté finanční období do roku 2020. K její změně by byla potřeba jednomyslná shoda všech členů EU, souhlasit by tedy musely i postihované země.
Letos v létě na základě dohody z roku 2013 aktualizoval výši prostředků podle výkonu ekonomik jednotlivých států technický přepočet. Pro rostoucí české hospodářství to znamenalo, že země přišla o přibližně sto milionů eur.
Svou reakci na červnový návrh podoby rozpočtu na příští rok z dílny Evropské komise vypracovaly unijní země už na konci července. V září byla potvrzena, aby slovenské předsednictví mohlo začít vyjednávat s europarlamentem. Státy předpokládají částky 156,38 miliardy eur (asi 4,22 bilionu Kč) v závazcích a 133,79 miliardy eur (asi 3,62 bilionu Kč) v platbách.
Návrhem rozpočtu se tento týden začne zabývat odpovídající výbor europarlamentu, podáno už bylo přes 2000 pozměňovacích návrhů. Svůj pohled na rozpočet pro příští rok by měl mít parlament schválený v říjnu, pak začnou vyjednávání se slovenským předsednictvím. Také Evropská komise ještě nejspíš navrhne některé změny. Slováci by rádi diskusi uzavřeli v listopadu, podle pozorovatelů to však není příliš pravděpodobné.
