Z globální studie auditorské a poradenské společnosti BDO vyplývá, že ochota lidí přestěhovat se kvůli práci do jiné země za posledních pět let celosvětově klesla o 7 procentních bodů. Zatímco v roce 2012 sdělila čtvrtina dotázaných, že by se kvůli lepšímu finančnímu ohodnocení až na dva roky přestěhovali do jiného státu, během letošního dotazování tuto ochotu deklarovalo 18 % respondentů. Jen 17 % dotázaných by se do zahraničí přestěhovalo napořád. Společnost BDO provedla průzkum ve 20 státech světa prostřednictvím agentury Ipsos. Podle letošního průzkumu společnosti Randstad je ochota Čechů dočasně se přestěhovat za prací do zahraničí druhá nejnižší z 33 sledovaných zemí světa.
Studie BDO Mobility Report se uskutečňuje pravidelně ve spolupráci s agenturou Ipsos, jež sbírá data ve 20 zemích od 14 516 respondentů ve věku 18 – 64 let.
Lákání pracovníků ze zahraničí je složitější než před pěti lety
Mezinárodní přetahování o zaměstnance vstoupilo do nové fáze. Zatímco před lety stačilo k úspěšnému nalákání pracovníků z jiných zemí atraktivní finanční ohodnocení, dnes je situace mnohem komplikovanější. „Lepší mzdové podmínky jsou stále velmi důležitým faktorem. Lidé zvažující práci v zahraničí ale stále více sledují i jiné aspekty. Například zda dostanou bezplatné jazykové kurzy nebo zda budou mít v případě dočasného vycestování zajištěnou práci po svém návratu. Ptají se více, co bude znamenat pobyt v zahraničí pro ostatní rodinné členy, zda se firma alespoň nějakým způsobem postará o manželku nebo zda budou zdarma letenky pro rodinné příslušníky,“ uvádí Lukáš Hendrych, partner auditorské a poradenské společnosti BDO, a dodává: „Současný trend je takový, že lidé raději dojíždějí, než aby se kvůli práci dlouhodobě přestěhovali.“
Lidí, kteří by se za dlouhodobější prací přestěhovali do zahraničí, je ve sledovaných zemích 18 %. Pokud by ale zaměstnavatel dokázal zajistit pracovní místo i pro partnera, ochota oslovených respondentů vzrůstá na 36 %.
Češi se za prací stěhovat nechtějí ani v rámci své země
Ochota Čechů dočasně se přestěhovat za prací do zahraničí je podle letošního průzkumu společnosti Randstad druhá nejnižší z 33 sledovaných zemí světa. Hůře na tom jsou už jen Dánové. Podle loňského průzkumu agentury Ipsos pro společnost Wincott People se 56 % Čechů nechce za prací stěhovat ani v rámci Česka. Jen 17,3 % dotázaných by se za prací přestěhovalo, pokud by jim zaměstnavatel zajistil a zaplatil přechodné bydlení. A pouze 9 % Čechů by souhlasilo, pokud by jim zaměstnavatel pomohl zajistit dlouhodobou práci na novém místě i pro manžela či manželku (partnera nebo partnerku) a pomohl s přestěhováním rodiny. Výrazněji proti stěhování jsou ženy (64,6 %) než muži (47,3 %). Více než třem čtvrtinám zaměstnanců (76,4 %) zabere cesta do práce a z práce nejvýše hodinu denně.
Ani finanční podpora nepomáhá
O jednorázový státní příspěvek 50 tisíc korun na přestěhování se za prací, který se vyplácí od loňského listopadu, požádalo zatím jen něco málo přes 200 Čechů. Stát ho schválil zhruba polovině žadatelů. „Stěhování za prací nebylo před rokem 1989 moc běžné a velká část mladé generace dnes setrvává ve svém rodišti po vzoru svých rodičů. Češi nejsou jednoduše zvyklí za prací dojíždět. Je to dáno i geograficky. Dnešní situace na trhu, kde se přibližujeme plné zaměstnanosti, nevytváří ani potřebný tlak se za prací stěhovat,“ dodává Lukáš Hendrych.
Nejatraktivnější jsou i přes mírný pokles Spojené státy
Nejvíce preferovanou destinací pro delší pracovní pobyt je USA (30 %, před pěti lety 34 %). Druhé místo na žebříčku oblíbenosti drží Kanada (22 %, před pěti lety 20 %), třetí Spojené království Velké Británie a Severního Irska (19 %, před pěti lety 22 %) a čtvrté Austrálie (19 %, před pěti lety 20 %). Evropané by se za prací nejraději přestěhovali do USA (24 %, před pěti lety 29 %), do Německa (20 %, před pěti lety 17 %), Švýcarska (20 % letos i před pěti lety), Austrálie (20 % letos i před pěti lety), Kanady (19 %, před pěti lety 18 %) a Španělska (19 %, před pěti lety 13 %).
Ochota vycestovat za prací klesá i u mladých a svobodných lidí
Největší ochotu přestěhovat se za prací do ciziny projevují již tradičně lidé do 35 let (25 %, před pěti lety 28 %), seniorní řídící pracovníci (24 %, před pěti lety 30 %) a nesezdaní (22 %, před pěti lety 27 %). Současná ochota mužů a žen je zhruba na stejné úrovni (muži 19 %, ženy 18 %). Přestěhování do ciziny za prací bylo ale před pěti lety přijatelnější pro muže (27 %) než pro ženy (22 %).
Přestěhovat se do jiné země jsou svolní hlavně Latinoameričané
Nejméně problematické vidí stěhování za prací obyvatelé Latinské Ameriky (34 %), kteří vykazují stejný zájem jako před pěti lety, a obyvatelé Středního východu a Afriky (28 %, před pěti lety 32 %). Největší problémy se změnou země mají naopak Evropané (13 %, před pěti lety 21 %). Největší pokles zájmu o dlouhodobější práci v zahraničí generuje Asie a ostrovy v Tichém oceánu, a to z dřívějších 24 % na 14 %.
