Za nekuřáky se podle průzkumu Státního zdravotního ústavu označuje 59,7 procenta Češek a Čechů, z nich 38 procent nikdy v životě nevykouřilo ani jednu cigaretu. Dalších 24,4 procenta kouřit zkusilo, ale bylo to méně než sto cigaret za život, a už nekouří. Studie vyšla v roce 2012, podle předsedkyně odborné společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové se ale data dlouhodobě nemění. Příčinou podle ní je malá podpora státu pro nekuřáctví.
Sněmovna se ode dneška zabývá vládním návrhem zákona, který zakáže kouření v restauracích, barech a dalších provozovnách veřejného stravování. Výrazně také omezí prodej kuřiva přes internet a v automatech. Majitelé restaurací návrh kritizují, očekávají odliv zákazníků a pokles tržeb, hrozí podle nich krachy zejména menších hospod na venkově.
„Podpora pro nekuřáctví ze strany státu není, takže nekuřáků posledních deset let nepřibývá,“ řekla ČTK Králíková, která jako lékařka pomáhá kuřákům v pražské poradně zbavit se zhoubného návyku.
Zákaz kouření v restauracích by podle ní mohl přinést velký posun směrem k nekuřáctví, daňové poplatníky to přitom nebude nic stát. „To, jestli kuřák stojí přede dveřmi nebo za nimi, je zadarmo. Druhá věc je, že zdravotnictví platí zbytečně asi půl miliardy korun ročně za hospitalizace a ošetřování infarktů, zejména do 60 let, tedy u mladých lidí, které by nemusely být, kdyby se přestalo kouřit uvnitř,“ řekla.
V zemích, kde mají nekuřácké uzavřené vnitřní prostory, klesly podle Králíkové akutní infarkty o 15 až 17 procent, což v případě Česka by byl ročně pokles zhruba o 5500 pacientů, kteří by zůstali zdraví.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) dnes uvedl, že očekává kolem zákona velký boj. „Co je skutečně účinná prevence, proti tomu tabákový průmysl vystupuje,“ podotkla Králíková. Boj je o kouření v restauracích a vyšší daně, což jsou podle ní skutečně účinná opatření. Zatímco to, co nefunguje, tabákový průmysl podle Králíkové podporuje, což jsou například školní programy a zákaz prodeje do 18 let věku. Správné sice jsou, ale samy o sobě účinnou prevenci nepředstavují, uvedla.
Pokud budou nekuřácké veřejné vnitřní prostory, pohostinský průmysl podle Králíkové vydělá víc, protože většina populace nekouří. Potvrdilo se to v zemích, kde už takový zákaz platí. Klesne však prodej cigaret, a to právě lobby výrobců vadí, řekla.
Ze zkušeností jiných zemí klesne po zákazu prodej cigaret o šest až osm procent, což je podle Králíkové dáno třemi důvody. Někteří kuřáci přestanou, protože je to ta poslední kapka, už o tom dlouho uvažovali. Ti, kdo nepřestanou, kouření omezí, protože musí s cigaretou ven, vykouří tedy za večer v hospodě méně. A také se podle lékařky ukazuje, že lidé méně kouří i doma, protože si všimnou, že je příjemné, když to tam nesmrdí.
„Nejpodstatnější důvod poklesu je ten, že začne kouřit méně mladých, protože první cigareta v hospodě je snadná,“ řekla Králíková. Podle studie kritickým obdobím pro začátek kouření je věk 14 až 15 let. Tři čtvrtiny současných kuřáků začalo s kouřením do 18 let věku.
Většina dospělých podle studie podporuje úplný zákaz kouření v restauracích, ženy výrazně častěji. K zákazu se také více přiklánějí střední a starší věkové skupiny a lidé s vysokoškolským vzděláním. Více s ním souhlasí věřící občané. Největšími odpůrci zákazu jsou kuřáci, i když mezi nimi je početná skupina těch, kteří v hospodě uvítají čistý vzduch.
